A měl by pravomoc vrátit předraženou či zbytečnou zakázku zpět k přepracování nebo ji rovnou zrušit?

Selský rozum napovídá, že by ministerstva asi více zvažovala, jaké tendry a jak vypisují. Zejména v oblasti IT či poradenských služeb bychom se asi divili, jaké sumy je možné ušetřit. Nejde totiž o žádné teoretické cvičení, ale o systém, jenž zavedla britská vláda a který se podle všeho osvědčil.

Jak říká britský ministr Francis Maude, který má právě efektivitu státní správy na starost, jen loni i díky tomu britský daňový poplatník ušetřil deset miliard liber (pro ilustraci - je to asi polovina letošních britských výdajů na dopravu).

Není samozřejmě třeba slepě jásat nad každým nápadem zvenčí a sebemrskačsky si říkat, jak bídně na tom jsme a že "na Západě" to funguje a u nás ne. Maudeho úřad ale získává na zajímavosti ve chvíli, kdy vyjde najevo, že tento člen britské vlády je v úzkém kontaktu s členem české vlády - Andrejem Babišem. A nad společným obědem nerozebírají ani tak to, zda je víno dostatečně suché a kachní stehýnko řádně propečené, ale to, jak britský systém funguje a v čem by šel aplikovat v Česku.

Co kupříkladu plně digitalizované daňové přiznání? Lidé by díky tomu méně chybovali, nestáli by koncem března dlouhé fronty před úřady, a jak ukazuje právě i britská zkušenost, existují algoritmy, jež dokážou detekovat možné podvody a daňové úniky.

Vypadá to, že Andrej Babiš (a tým lidí kolem něho) zatím funguje jako houba, která nasává inspiraci, kde se dá. Ať už jde o systém registračních pokladen v Chorvatsku, o účtenkovou loterii v Maďarsku nebo potírání daňových úniků na Slovensku. Těžko říci, zda jde o přímou inspiraci Británií, ale už nyní si prý Babiš vyhradil to, že veškeré smlouvy a tendry ministerstva financí nad 500 tisíc korun podepisuje osobně.

Babiš vůbec nápady "jen hýří": několik desítek státních miliard uložených u ČNB investoval na peněžním trhu, rád by 100 procent zisku ČEZ rozdělil na dividendách, chce zavést reverzní platbu DPH, ale třeba i vznik třetí sazby této daně.

Otázkou však pořád zůstává, co bude na konci: miliardové úspory na zbytných výdajích a vyšší výběr současných daní, nebo nutnost daně (nejen korporátní) kvůli vyšším výdajům zvyšovat? Hlasujeme pro první variantu. Pokud to tak bude, je vlastně jedno, zda k tomu pomohou nápady z Británie, Chorvatska či Lokálu v Dlouhé.