Nakonec jsme si tuhle poněkud nešťastně marketingově podávanou půjčku vzali, byla přece jen nejlevnější, druhá nejlepší od ČSOB sice poplatek neměla, zato byla hůře úročena.

Přesto pořád tak trochu čekáme, kdy se otevřou dveře a poslíček z banky nám předá upomínkový předmět a vyřídí poděkování za náš výkon.

Bankám lze jistě vyčítat mnohé. Třeba půjčování dlouholetým solidním klientům za čtrnáct procent, když úroky na trhu jsou na nule. A vymlouvání se na evropské regulace. Úmyslně nepřehledné smluvní podmínky či přezíravé chování. Mnohé irituje prostě jen fakt, ze bankéři tak nedůvtipnou činností, jako je půjčování cizích peněz, vydělávají miliardy.

Nápad několika právníků, že bychom neměli být odpovědní za svůj vlastní podpis pod smlouvou, však působil od začátku poněkud bizarně.

Tažení proti poplatkům za vedení hypoték právě vrcholí. Aktuální vydání týdeníku Ekonom sčítá ztráty a vítězství na obou stranách. Je potěšitelné, že soudy se zatím nenechaly vtáhnout do hry, která by měla příslušet trhu.

A ten, jak se ukázalo, funguje. Se všemi svými limity. Probuzená marketingová oddělení bank zapracovala a novinami vláčené poplatky zmizely. Klienti pochopitelně platí dále, místo poplatků teď vyšší úroky. Ale pořád si předtím mohou vybrat, zda podepíší.

 

Hezké čtení přeje

Dalibor Martínek, šéfredaktor

 

obalka Ekonom 132014