Amazon přitom plánoval stavbu v Brně, tam však má s přípravou projektu kvůli odporu místních obyvatel značné potíže. Nicméně čeští politici a instituce by o logistické centrum stáli, prezident Miloš Zeman dokonce označil odmítnutí Amazonu za pitomé.

Honosné spojení „logistické centrum“ znamená obyčejný velký sklad, ale Amazon jistě představuje určitou prestiž a hlavně pracovní místa. Naskýtá se sice otázka, zda je hodnota pracovního místa ve skladu Amazonu vyšší než třeba hodnota pracovního místa v tolik kritizovaných „montovnách“, nicméně to není hlavní zádrhel.

Nabídka pracovních míst by určitě měla být pestrá. Šanci bezpochyby potřebují lidé nejrůznějšího věku, s jakýmkoli vzděláním a v různé sociální situaci; každý Čech nemůže být finančním poradcem či úředníkem.

Zásadní problém ale spočívá v tom, k jak obrovským změnám došlo v tuzemské krajině za posledních dvacet let. Všechna ta logistická centra představují obrovské zabetonované plochy na místech, kde zeleň zadržovala vodu, dávala život organismům a produkovala kyslík.

Půda, na níž obří haly vyrostly, vznikala miliony let, další stovky let ji člověk zveleboval. Plocha pokrytá těmito komerčními objekty má nyní pro život asi takovou hodnotu, jako písek na Sahaře. Vlastně je to ještě horší, protože na poušti obvykle neprší a nežije tam moc lidí.

Je pozoruhodné, jak se při každé povodni národ zdánlivě semkne, soucítí s oběťmi a poskytuje dojemnou pomoc, ale sotva ta velká voda opadne, opět se betonuje ve velkém. Jeden sklad jistě povodeň nedělá, jenže celkové zatížení české krajiny už překročilo únosnou mez.

Rozorat meze byla nehorázná hloupost, leč alespoň teoreticky napravitelná. Místa pokrytá velkosklady a podobnými "sakristiemi" chrámů konzumu se však zřejmě nevzpamatují do konce dnů lidstva. Ale neztrácejme naději. Když si úplně zničíme vlastní planetu, třeba se nám podaří kolonizovat Mars.

Související