Podíl 8,6 procenta nezaměstnaných k tomuto hrozivému číslu příliš neodpovídá. Může za to kreativní přístup ministerstva práce a sociálních věcí, které dělí počet nezaměstných počtem všech osob ve věku 15 až 64 let.

 

Naučilo se trik, který k optickému snižování míry nezaměstnanosti používají již řadu let v západní Evropě.
Pokud odečteme studenty, důchodce, matky s malými dětmi a další osoby, které nepatří mezi ekonomicky aktivní ani práci zrovna nehledají, dostaneme se k úplně jiným číslům. Podle propočtu týdeníku Ekonom je reálná míra nezaměstnanosti v Česku okolo 12 procent.

 

Srovnávat se tedy v čase vyplatí jen absolutní číslo počtu lidí bez práce. Malý exkurs do historie: horší situace tu byla už jen v době vrcholící ekonomické krize v letech 1932 až 1936. Například v dubnu 1936 bylo v tehdejším Československu 846 tisíc nezaměstnaných, na samotné české země jich mohlo připadat odhadem 650 tisíc.


A teď zpátky do současnosti. Růst nezaměstnanosti vůbec nesedí s posledními čísly Českého statistického úřadu. Podle jeho oznámení ekonomika v posledním loňském čtvrtletí výrazně ožila - v mezikvartálním srovnání o 1,6 procenta. Průmyslové podniky v posledním kvartálu navýšily výrobu meziročně o šest procent, v prosinci dokonce už o devět.

 

Navzdory tomu nezaměstnanost rostla. Není to zase tak neobvyklé. Zkušenost z minulých krizí je taková, že firmy začínají vytvářet nová pracovní místa (nepočítáme-li sezónní práce v zemědělství a stavebnictví) a navyšovat mzdy až po uplynutí zhruba dvanácti měsíců od počátku ekonomického oživení. Tak snad se dočkáme někdy na podzim.

Související