V praxi takový výsledek však hned nenastane. Není totiž vždy jasné, které evidence do jednotlivých kategorií vlastně patří. Navíc to, co nový občanský zákoník pro určitou evidenci obecně připouští, nebude v praxi možno využít, protože nové instituty ještě neznají prováděcí zákony.

 

Nový občanský zákoník rozlišuje veřejné seznamy jako evidence věcí a veřejné rejstříky jako evidence osob. Veřejné rejstříky upravuje zákon č. 304/2013 Sb. Spadá sem například rejstřík spolkový či nadační, rejstřík společenství vlastníků jednotek nebo obchodní rejstřík. Okruh veřejných seznamů žádným zákonem stanoven není. Jasně sem spadá katastr nemovitostí. Naopak spíše sem nepatří rejstřík zástav vedený notáři.

 

Proč je rozlišení důležité? Nová úprava dovádí do důsledku princip formální publicity. Ale jen pro věci zapsané ve veřejných seznamech. Ten, kdo koupí v dobré víře od prodávajícího zapsaného jako vlastník ve veřejném seznamu, nabude vlastnictví, i když prodávající vlastníkem není.

 

Rizikem podle nové úpravy však může zřejmě být i neznalost jiné veřejné evidence, než je veřejný seznam nebo rejstřík. Nový občanský zákoník totiž často přičítá k tíži určité osoby nejen skutečnosti, které věděla, ale i takové, které vědět měla a mohla. To se posuzuje podle standardu běžné péče a opatrnosti. Ten je přitom přísnější pro odborníky, včetně podnikatelů. Tyto standardy jsou nové a jejich přesný obsah musí ještě vyjasnit judikatura.

 

Jana Buršíková
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
Partner rubriky

Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související