V roce 2013 se obecně komoditám příliš nedařilo. Souhrnné komoditní indexy se propadaly v řádu procent. Přesto byly mezi komoditami rozdíly: nejvýraznější růst cen zaznamenal zemní plyn (+26 %), kakao (+21 %), bavlna (+13 %) či pomerančový džus (18 %), naopak nejvýraznější ztráty se odehrály v případě kukuřice (-40 %), stříbra (-36 %) a zlata (-29 %).

 

Oblast komodit je tedy značně široká a vnitřně nesourodá. Dokonce i ceny jedné, prakticky totožné komodity, se mohou vyvíjet značně odlišně podle toho, o jaký kontrakt (či investiční instrument) konkrétně se jedná. Příkladem může být ropa: evropský Brent a americká ropa WTI si vedly různě. Zatímco cena Brentu víceméně stagnovala, tak americká ropa WTI posílila o 7 procent.

 

Jak bude vypadat oblast komodit letos? Obecně se dá říci, že vzhledem ke zlepšující se ekonomické situaci by se relativně lépe mělo dařit cyklickým komoditám než zlatu. Bohužel, v případě řady z nich ale hrají roli i další faktory - typicky třeba nárůst produkce. Cyklickou poptávku může navíc oproti minulosti brzdit i fakt, že tempo růstu ovlivňují více vyspělé země jako Spojené státy než země rozvojové, tedy například země BRICS. A hospodářský růst ve Spojených státech je méně surovinově náročný než růst HDP například v Číně.

 

Z komodit, které sleduji podrobně, tedy ropu, základní kovy a zlato, se letos nejzajímavější příběh rozvíjí v případě niklu. Indonéská vláda totiž rozhodla o omezení vývozu surových minerálních rud ve snaze přeorientovat export směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou. To může mít (a již má) pozitivní dopad zejména právě na cenu niklu - Indonésie je zároveň největším světovým vývozcem niklové rudy.

 

Co se týče zlata, tomu ani v letošním roce nebudou fundamenty příliš nakloněny. Hlavním důvodem by měl být, stejně jako loni, vývoj tržních úrokových sazeb ve Spojených státech, které pravděpodobně dále porostou (i když ne tak rychle jako v loňském roce). Tempo růstu poptávky asijských zemí pak může tlumit pomalejší ekonomický růst či v případě Indie, která je spolu s Čínou největším spotřebitelem fyzického zlata, snaha autorit o omezení dovozů zlata (a dovozů obecně) kvůli snižování schodku platební bilance.

 

Petr Báča
makroekonomický analytik ČSOB

Vývoj cen komodit

Související