Při výběru zaměstnanců pro firmu rozhodně nestačí pročíst strukturovaný životopis nebo profil na LinkedIn. Klíčová je kombinace profesních dovedností a povahových rysů jedince. Sázím hlavně na zapálení dotyčného. Často totiž zažívám, že manažer s patnáctiletými zkušenostmi označí úkol za nemožný, a jiný, méně zkušený, ho za půl roku splní.

 

Nikoho nepodceňuji, mezi českými manažery bez zahraniční zkušenosti je bezesporu spousta odborníků a velkých profesionálů, ale kolik z nich by se dokázalo "teď" sbalit a do měsíce sedět na kávě třeba s ředitelem indické banky?

 

Neustále se rozrůstající management naší společnosti tvoří převážně čeští a slovenští manažeři. Velkou část z nich paradoxně objevujeme na jiných než česko-slovenských pracovních trzích, a to na západ a především na východ od nás.

 

Čechů a Slováků, kteří žijí anebo žili v Asii, není mnoho, přesto je pro nás efektivnější hledat své budoucí kolegy právě mezi nimi. Nejde dovozovat, že život v zahraničí je automaticky zárukou objevení dobrého zaměstnance, zásadní ale je, že takový člověk už minimálně jednou prokázal, že si věří a je schopen se v cizím prostředí porvat o úspěch.

 

Většina Čechů a Slováků zpravidla odcházela a odchází za prací na Západ. Buď jdou za vyšším životním standardem, lepšími pracovními podmínkami či seberealizací, nebo si jen chtějí "vyzkoušet", jaké to je žít a pracovat v zahraničí.

 

Na Východ se z Česka a Slovenska ve velkém neodchází. Troufám si říci, že se tam nikdo z našeho regionu nevydá bez důkladné přípravy a zvážení svých možností a strategie. Jsem přesvědčen, že úspěšnost našich krajanů v Asii není dána lepší adaptací na místní podmínky a kulturu - je to přirozený výběr. Díky němu se na Východ dostávají lidé schopní zvládnout náročnou práci, kteří zároveň správně identifikovali prostor pro svůj profesní i osobní růst.

Související