Na nevyváženost postavení reagují stávající i nový občanský zákoník ustanoveními na ochranu spotřebitele ve vztazích s podnikateli. Spotřebitelé však nejsou jedinými osobami, vůči kterým může druhá smluvní strana zneužít svého postavení. Svoji silnější pozici může zneužít například i banka poskytující úvěr podnikateli či obci.

 

Dnes se nepřiměřená ujednání ve vztazích, kde není stranou spotřebitel, řeší na základě ustanovení, která zakazují jednání v rozporu s poctivým obchodním stykem a v rozporu s dobrými mravy. Co jsou to zásady poctivého obchodního styku a dobré mravy, však není nikde zcela přesně definováno.

Podle nového občanského zákoníku bude zneužití postavení silnější smluvní strany nově řešeno ustanoveními na ochranu slabší strany. Zákoník obsahuje vyvratitelnou domněnku, že slabší stranou jsou obecně nepodnikatelé. Za slabší stranu se proto považují zejména spotřebitelé, stát či obce. Jedná se však o domněnku vyvratitelnou, a druhá strana může prokázat, že osoba, které svědčí domněnka, ve skutečnosti není stranou slabší. Slabší stranou mohou být ale i podnikatelé. Ti to ale musejí sami prokázat.

 

Slabším stranám přiznává nová úprava vyšší stupeň ochrany. Není možné omezit jejich právo na náhradu škody či v jejich neprospěch změnit délku promlčecí lhůty. Slabší strana se bude moci také domáhat neplatnosti nesrozumitelných či neobvyklých ujednání obsažených ve smlouvách, jejichž základní podmínky nemohla ovlivnit.

 

Štěpán Štarha
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners,
Partner rubriky

 

Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související