Například Kaufland zobrazuje jako symbol české státnosti praporek s titěrným klínem, sahajícím jen asi do třetiny listu. Na skutečné české vlajce přitom klín dosahuje až do poloviny.

Nemyslím si ale, že v Kauflandu chce někdo českou státní symboliku znevažovat; v podobné zkomolené verzi se ostatně občas objevuje i v tisku. Autor grafického návrhu sedí u počítače a sáhne do jakési databáze vlajek, odkud ji vyloví.

A protože na internetu převažuje americký vliv, často jde o původem americký soubor. Z běžného amerického pohledu přitom platí, že vlajka s klínem je něco jako vlajka Kuby, kterou Američané sami navrhli, a tak obdobně kreslí i tu českou.

Penny market má naopak délku modrého klínu dobře, jenomže ta vlajka vypadá, jako by ji natahovali na skřipec.

Důvodem je pravděpodobně opět využívání zahraničních databází. Česká vlajka má poměr délky ku šířce 3:2, který je v současnosti nejběžnější – jeho předobrazem byla francouzská republikánská trikolóra. Ale třeba vlajka Velké Británie má poměr 2:1 a vlajka USA 19:10; jsou tedy relativně delší.

Je pochopitelné, že třeba při tvorbě školních atlasů dochází ke zjednodušování, takže my všechny vlajky obvykle překreslujeme do poměru 3:2.

Britové či Američané pak musejí mít dojem, že jejich vlajky jsou v našich učebnicích poněkud „zdrcnuté“. Nicméně při tvorbě reklamního letáku v USA určitě nikdo nesáhne po českém či francouzském atlasu.

EU potírá kouření, pěstitelům tabáku ale dala pět miliard eur - čtěte ZDE

Zapeklitá otázka z pohovoru: Jak si tři studenti logiky objednají pivo? - čtěte ZDE

Související