Od Evropské výzkumné rady nyní získal štědrý grant 52 milionů korun a svůj tým si začíná sestavovat v brněnském výzkumném centru CEITEC. Bude studovat strukturu virů, které způsobují třeba nachlazení. Ačkoli je to relativně banální nemoc, v tomhle výzkumu leží podle Plevky potenciálně obrovské množství peněz.

 

Dlouho jste pracoval v zahraničí, nejprve ve Švédsku a pak v USA. Proč jste se nyní vrátil?

Rozhodujícím faktorem pro mě bylo vybavení pro výzkum, které CEITEC kupuje. Stojí řádově stovky milionů a bude srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Zdejší vybavení je dokonce o něco lepší, než jaké jsme měli v americké laboratoři. I když samozřejmě přístroje jsou jen tak dobré jako lidé, kteří s nimi pracují, takže to bude i velká výzva pro nás. Když jsme odcházeli do Spojených států, slíbil jsem manželce, že to nebude napořád. Získání místa v centru CEITEC mi umožnilo tento slib splnit. Ovšem rozhodnutí o návratu nebylo jednoduché. Kdybychom zůstali v západní Evropě, nebo v Americe, vydělávali bychom více peněz. CEITEC je také nyní na začátku, je to sázka na naději. V zavedené instituci by odpadla nejistota, jak se podaří celý výzkum rozběhnout.

 

Když srovnáte české a americké laboratoře. Co bychom měli zlepšit?

Do značné míry pracovní nasazení. Ve vynikajících výzkumných skupinách ve Spojených státech je zvykem pracovat deset dvanáct hodin denně, a často i o víkendu. Je také běžné, že když vědci přijdou domů, dají si večeři, a pak si ještě čtou odborné články. Ráno už přicházejí do práce duševně vyladěni na to, co budou dělat, mají vše rozmyšlené. Není možné očekávat, že v Česku můžeme dosáhnout stejných výsledků, když budeme pracovat od osmi do půl páté. Česká věda by se také měla více otevřít. Výzkumné týmy pracující ve Spojených státech i ve Švédsku jsou mnohem mezinárodnější. Je dobré, když vědec v průběhu kariéry pracuje v různých institucích, protože tak získá vědecké kontakty a má příležitost naučit se nové metody.

 

Jak jste vůbec spokojen se systémem financování české vědy?

Jak už jsem zmínil, je problém, že Česká republika vynakládá na vědu relativně málo peněz. Část z nich rozděluje pomocí takzvaného kafemlejnku, což je v podstatě rovnice, která přiděluje vědcům finance dle jejich výsledků v předchozích letech. Obecně to není špatný přístup, protože pravidla pro získávání peněz jsou jasně definována. Na druhou stranu si myslím, že nynější nastavení rovnice není optimální. Systém by měl badatele více motivovat k tomu, aby se pustili do špičkových výzkumných projektů.

 


 

obalka Ekonom382013- Jak obtížné bylo získat grant na výzkum v hodnotě 52 milionů korun? 

- Jak se dá vydělávat na vědě? 

- A co vede mladé talentované Čechy a Češky k návratu, když platy to rozhodně nejsou? 

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které přináší téma Nejlepší mozky se vracení domů. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android. 

Související