Pražské výstaviště v Letňanech se v těchto dnech zaplnilo sběrateli. Jako každý podzim i letos tam mají namířeno všichni obdivovatelé poštovních známek, pohlednic, minerálů, starých reklamních plakátů a v neposlední řadě mincí a bankovek. V rámci veletrhu Sběratel, největší akce svého druhu ve střední Evropě, je totiž možné doplnit sbírky u stovek prodejců sběratelských artefaktů. Na své si přijdou i numismatici - veletrhu se účastní všichni významní obchodníci z oboru. K vidění jsou i kuriozity, jako je například největší evropská mince z ryzího zlata, více než třicetikilový kolos o průměru 37 centimetrů a ceně milion eur přezdívaný Big Phil či oficiální kovové platidlo na Cookových ostrovech s vyraženými postavami z českého komiksu Čtyřlístek. V Česku je numismatika zřejmě druhým nejoblíbenějším a nejrozšířenějším sběratelským oborem po filatelii. Zdejší numismatická společnost má přes tři tisíce členů. Vedle toho ale existují další tisíce "neorganizovaných" fandů starých peněz. S ohledem na jejich počty je zajímavým byznysem pořádání aukcí. Mezi nejvýznamnější aukční síně se počítá například Aurea Numismatika, která pořádá dražby s milionovým obratem, na drobnější dražby se specializuje i sdružení Nummus. Oficiální údaje o tom, kolik peněz se v numismatických aukcích "otočí", nejsou k dispozici. U prodeje obzvláště zajímavých kousků jde ale o statisíce, leckdy i miliony korun v rámci jedné dražby.

Událostí desetiletí, ne-li ještě významnější, byly na konci roku 2011 a v polovině roku loňského dvě aukce pořádané právě společností Aurea Numismatika, na nichž se rozprodávala část sbírky jednoho z nejvýznamnějších českých numismatiků Huga Poláka. Historie unikátní kolekce rodových ražeb a renesančních medailí byla vpravdě románová, protože v roce 1957 byl doktor Hugo Polák zatčen a na základě vykonstruovaných důkazů odsouzen za údajnou špionáž na osm let nucených prací. Ještě před zatčením naštěstí stihl svůj "poklad" schovat tak důkladně, že se k němu tehdejší úřady přes vynaloženou snahu nikdy nedostaly. Několik let po svém propuštění Polák emigroval do Francie a poté Spojených států a cennou kolekci mincí odvezl s sebou. Byť značnou část své sbírky Polák nakupoval v prestižních aukčních domech po celé Evropě, rozhodl se její část prodat v Česku. Byla z toho velká sláva, na niž se sjížděli numismatici z celé Evropy, a aukce dle očekávání trhala rekordy. Výsledkem aukce byly prodané sběratelské unikáty za miliony korun a také český rekord: desetidukát Matyáše II. se vydražil za téměř 2,7 milionu korun. Ve stejný den se prodal také desetidukát Rudolfa II. a jeho cena byla "jen" o 200 tisíc nižší. "Šlo o nejvýznamnější aukci v posledních 10 letech na našem numismatickém trhu, zájem o mince ze sbírky Huga Poláka ještě předčil naše očekávání," pochvaloval si spolumajitel společnosti Aurea Numismatika Roman Veselý.

Tuzemcům tuzemské mince

Mezi nejoblíbenější sběratelský artikl patří v tuzemsku české kovové peníze. Podobně jako u filatelie totiž platí, že nejvíce si místních mincí váží sběratelé z dané země. "Nikde na světě za vzácné české mince nedostanete tolik jako v Česku," potvrzuje i numismatik Jiří Militký. Sběratelských rarit, jakými jsou rudolfinské dukáty ze sbírky Huga Poláka, se ale na trhu objevuje relativně málo, navíc svojí cenou přesahují možnosti běžného sběratele i investora. Výzvou pro sběratele je tak například shromažďování celých sad mincí, jimiž se platilo v určitém období - například v letech první republiky, anebo dokonce peněz vyražených ve stejném konkrétním roce. Ostatně i sběratelská hodnota souboru v Česku aktuálně platných mincí shromážděném v prvotřídní kvalitě ve sběratelském boxu překračuje jejich nominální hodnotu.

Cena sbírek je pak dána jejich unikátností a kompletností. Důležitou roli hraje také stav mincí - pro zachovalost existuje celá hodnoticí škála, jejímž pomyslným vrcholem je kvalita s označením "proof". Ta zaručuje nejen perfektní provedení ražby, ale také nulovou opotřebovanost. Takové mince jejich majitelé prakticky nevyjímají ze speciálních plastových pouzder a zacházejí s nimi doslova "v rukavičkách". Cenu pak určuje především celkový náklad či počet kusů, v nichž se mince dochovala. Cenný nicméně nemusí být pouze velmi starý peníz, který nyní existuje v jediném exempláři, ale také paradoxně "vadné" kusy - třeba s chybou v ražbě nebo s unikátní výrobní vadou. Velmi ceněné jsou tak třeba takzvané zkušební ražby, tedy peníze, které se nikdy nedostaly do oběhu a byly vyraženy pouze na zkoušku.

Nejdražší "dvojitý orel"

Z celosvětového pohledu není cena nejdražší české mince až tak ohromující. Je nicméně poměrně komplikované určit, který sběratelský kus je na světě nejžádanější. Zatímco u filatelistů je vyhlášenou ikonou Modrý Mauritius, numismatika podobně obecně známý unikát postrádá. Mincí, které se dochovaly v podobně omezeném počtu, je jednoduše příliš. Přesto lze mezi nimi určit přece jen jednu, která vyčnívá, a to především kvůli své ceně. Jde o americkou dvacetidolarovku "Double Eagle" z roku 1933. Ta byla v roce 2002 v aukční síni Sotheby's v New Yorku vydražena za neuvěřitelných 7,6 milionu dolarů. Jde o jedinou minci z ražby v daném roce, dohromady se "dvojitých orlů" zachovalo jen třináct kusů. Ostatní postihl stejný osud jako všechny americké zlaté peníze. V roce 1933 je tehdejší prezident Theodore Roosevelt nařídil přetavit na slitky, které nechal uložit v pevnosti Fort Knox. Snažil se tak v době Velké krize zachránit Spojené státy před bankrotem. Mezi další nejdražší mince světa patří například dvojitý florin Edwarda III. z roku 1343, který byl naposledy vydražen za zhruba 6,8 milionu dolarů, stříbrný dolar z roku 1804, za který sběratel v roce 2001 zaplatil 4,1 milionu dolarů nebo "niklák" Liberty Head z roku 1913 prodaný v roce 2003 ve veřejné aukci za 3,7 milionu dolarů.

Sázka na jistotu? Pamětní mince

Kdo hledá vhodný doplněk k uložení peněz, nemusí pronikat do tajů dějin a studovat historii mincí. Jako sázku na jistotu doporučují numismatici i nákupy pamětních mincí. Ty v Česku vydává Česká národní banka. Od roku 1993, kdy vznikla samostatná česká měna, vydala několik desítek stříbrných mincí s nejrůznějšími motivy a nominální hodnotou 200 nebo 500 korun. Kromě toho razí i mince zlaté. Investice do takových mincí má několik výhod. Především jde, ač o velmi netradiční, přece jen o oficiální české platidlo. Jinak řečeno - za pamětní minci by mělo být možné v obchodě nakoupit zboží v její nominální hodnotě (předpokladem je ovšem znalý prodavač). Vlastník proto má jistotu, že na rozdíl od stříbrného slitku cena této mince neklesne pod cenu nákupní kvůli fluktuacím na trhu. S ohledem na omezený náklad maximálně několika tisíc kusů navíc cena takové mince pro sběratele po vyprodání zásob ČNB roste. Vůbec první stříbrnou minci vydanou ČNB na paměť prvního výročí schválení české ústavy už oficiálně v centrální bance nelze koupit, její cena na aukčních serverech proto vzrostla z nominální hodnoty 200 korun na více než dvojnásobek. I u těchto pamětních mincí přitom platí, že jejich cenu násobí kompletní série, ať už všech kusů vydaných v jednom roce, nebo za celou historii České národní banky. Například nominální hodnota všech stříbrných pamětních mincí vydaných v Česku od roku 1993 do roku 2012 činí 17 tisíc korun. Kompletní sadu ale obchodníci s numismatickým zbožím nabízejí i za více než 350 tisíc korun.

Investice s nízkou likviditou

Zatímco dříve byla numismatika často spíše koníčkem, v posledních letech se kvůli ekonomické nejistotě stává pro řadu lidí i zajímavou investiční příležitostí. Do vzácných mincí je možné uložit část peněz s jistotou, že na rozdíl od akcií nehrozí tak velké riziko jejich znehodnocení. Pro sběratele to nicméně přináší nepříjemný vedlejší efekt: rostoucí zájem numismatiků-investorů může ceny zajímavých mincí vytlačit do výše, za niž je později bude problematické prodat. Uložení peněz do vzácných mincí nicméně nelze doporučit spekulantům s cílem rychle vydělat. Tato investice totiž má pro ně jednu nepříjemnou vlastnost: relativně nízkou likviditu, tedy směnitelnost za peníze. Jelikož cena je určena poptávkou a nabídkou, neexistuje záruka, že se podaří cenné kousky ze sbírky prodat v krátké a požadované době.

Jan Němec

Pražský čtyřicetidukát

Rekordmanem mezi českými kovovými penězi je pražský čtyřicetidukát Ferdinanda III. z roku 1629. V listopadu 2012 se prodal v německé aukční síni Künker za téměř 10,5 milionu korun.

Desetidukát Albrechta z Valdštejna

Za 2,5 milionu korun byla v roce 2012 vydražena mince z roku 1631, desetidukát Albrechta z Valdštejna. Pocházel ze sbírky Hugo Poláka a na konečnou cenu vystoupal z vyvolávací ceny 600 tisíc korun.

Létající bankovky dynastie Ming

Mezi sběratelsky zajímavé bankovky patří vůbec první papírové peníze z Číny 14. století. Takzvané kuany dynastie Ming byly nazývané pro svoji nízkou hmotnost a snadnost oběhu "létající peníze". V roce 2011 šlo osm kusů do aukce v Hongkongu. Cena nejzachovalejší bankovky se vyšplhala v přepočtu na zhruba 1,3 milionu korun.

Matyášův desetidukát

Mezi sběrateli k vysoko oceňovaným mincím patří desetidukát vyražený v roce 1613, jehož majitelem byl do nedávné doby Hugo Polák. Při aukci se jeho cena vyšplhala až na konečných 2,69 milionu korun.

Švédské dalery

První bankovky se v Evropě objevily v roce 1660 ve švédské bance Stockholms Banco. Jejich držitelé je mohli vyměnit za kovové mince. Majitel banky Johan Palmstruch ale postupně vydával větší objem bankovek, než na jaký stačilo krytí, a banka v roce 1668 zkrachovala.

Dvojitý orel

Na světě existuje jen třináct exemplářů dolarů, jež unikly v roce 1933 roztavení zlatých mincí, které nařídil americký prezident Theodore Roosevelt. Nejcennější z nich byl v roce 2002 na aukci v New Yorku vydražen za 7,6 milionu dolarů.

Matyášův patnáctidukát

Cena patnáctidukátu, který pochází z období vlády Matyáše II., mladšího bratra císaře Rudolfa, se letos v červnu během dražby vyšplhala až ke 2,2 milionu korun, včetně aukční přirážky.

Nejdražší zlatá mince světa - unikátní dvacetidolarová mince v hodnotě osmi milionů dolarů - byla před rokem vystavena v pražském Národní muzeu. Foto: ČTK, archiv