Ačkoli Defender čas od času projde modernizací, není to na něm poznat. Jenže to, že vypadá prakticky stejně už od roku 1948, má také své kouzlo. Na silnicích už není k vidění mnoho jiných aut, která by na karoserii ukazovala odhalené nýty, panty dveří nebo víčko palivové nádrže. Navíc se k vozu dá přikoupit celá řada zajímavých doplňků, které ještě vylepší jeho vlastnosti v terénu. Land Rover tak může být vybavený třeba navijákem na přídi či zpevněnou kapotou, po které je možné chodit.

Interiér Defenderu je strohý, funkční a vyrobený z tvrdého plastu. Tlačítka jsou uzpůsobena tak, aby se snadno ovládala i v rukavicích, vše je jednoduše omyvatelné. Testovaný vůz disponoval na danou kategorii luxusní výbavou - posádku chladila klimatizace a přední okénka bylo možné stáhnout elektricky. Karosářská varianta Station Wagon znamená hodně místa pro pět cestujících. Ti si ve druhé řadě mohou užít i malých okének na rozhraní boků a střechy vozu. Do kufru, pokud je tak možné velký prostor za zády cestujících nazvat, se přistupuje pátými dveřmi ozdobenými rezervou a otevíratelnými do boku, což není při stání u chodníku praktické. Britský off-road tak může posloužit i jako stěhovací vůz.

Ve službách Defenderu je k nalezení jediný motor. Jde o turbodiesel s objemem 2,2 litru, výkonem 122 koní a maximem točivého momentu 360 Nm. S jeho odhlučněním si výrobce hlavu nelámal, a tak duní, chrastí a vibruje s pedály, řadicí pákou i do volantu. Těžká spojka vyžaduje řízení v pohorkách a dávkování plynu je doprovázeno dalšími otřesy. Řadicí páka je nejen sama o sobě dlouhá tyč, ale i její dráhy rozhodně nelze označit za standardně krátké. Přístrojový štít je velmi jednoduchý, redukovaný jen na otáčkoměr, rychloměr a počítač ujetých kilometrů. Průměrnou spotřebu se řidič nedozví, oficiální materiály ale hovoří o 11,1 litru nafty na 100 kilometrů kombinovaného provozu. Defender není na silnici žádný rychlík, ale na dálničních 130 km/h se dokáže po delším čase dostat a pak klidně tempo udrží.

Land Rover Defender ale rozhodně není určený ke zdolávání zatáček, raději se vrhne na překážky v terénu. A to ve velmi těžkém. Vůz je schopný stoupat až do 45stupňových svahů a nabízí 48,7 stupně nájezdového úhlu vpředu a 35,6 stupně vzadu. Síla je samozřejmě přenášena na všechna čtyři kola, což by také ve většině případů mělo stačit. Pokud se ale auto bude muset potýkat s opravdu příkrým kopcem nebo třeba velmi kluzkým povrchem, má v rukávu ještě jeden trumf. Záchranou bude menší páka na středovém tunelu, která patří redukční převodovce a uzávěře diferenciálu. Ta zajistí, že auto překoná i svízelné situace a neuvízne. V základní konfiguraci je navíc schopné překonat půl metru hlubokou řeku.

Cestování s Defenderem není pohodlné. Pokud by ho měl Ekonom hodnotit jako běžné auto, propadl by prakticky ve všech bodech. Jde ale o vůz určený buď pro ty, kteří se musejí s nástrahami terénu potýkat každý den, nebo pro nadšence-zálesáky. Ti se naopak s klasickým Land Roverem skvěle pobaví.

Jan Markovič

Tabulka technických parametrů
Land Rover Defender 110 Station Wagon

Motor: vznětový čtyřválec
Objem: 2198 ccm
Výkon: 90 kW (122 k)
Toč. moment: 360 Nm
Zrychlení 0-100 km/h: 17 s
Max. rychlost: 145 km/h
Převodovka: 6stupňová, manuální
Komb. spotřeba: 11,1 l/100 km
Rozměry: 4785 x 1790 x 2021 mm
Rozvor náprav: 2794 mm
Hmotnost: 2062 kg
Objem kufru: neudává se
Cena: 728 904 korun včetně DPH

Pokud se auto musí potýkat s příkrým kopcem, záchranou mu bude menší páka, která patří redukční převodovce a uzávěře diferenciálu.

Land Rover Defender občas projde modernizací, ale není to na něm poznat. Ostatně to, že vypadá prakticky stejně už od roku 1948, má také své kouzlo.

Interiér Defenderu je strohý, funkční a vyrobený z tvrdého plastu. Vše je snadno omyvatelné.

Karosářská varianta Station Wagon nabízí dost místa pro pět cestujících. Ti si mohou užít i okénka na rozhraní boků a střechy.

Land Rover může být vybavený například navijákem na přídi.

Defender má turbo-dieselový motor s objemem 2,2 litru.

Foto: Land Rover