Vždy jsem prodělával jen vlastní peníze, říká sedmadvacetiletý tvůrce reklamy "na steroidech"

Rumunská zarputilost, londýnská start-upová atmosféra a české peníze. To jsou tři ingredience, na které spoléhá firma Brainient. Společnost, kterou v Londýně založil sedmadvacetiletý podnikatel Emi Gal, stručně řečeno nabízí videoreklamy "na steroidech". Vylepšuje reklamní klipy tak, aby - byť spuštěny v běžném prohlížeči, například na YouTube - byly interaktivní, a navíc "chytře" reagovaly na to, kdo a kde tyhle reklamy právě sleduje.

Jak se ocitne sedmadvacetiletý rumunský podnikatel v Londýně?

Prostě se sebere a odjede sem. Jako já v září před čtyřmi lety. Protože jsem původně studoval matematiku a programování, zdálo se mi vhodné, když se můj život změní zrovna 9. září. Chápete?

Ne.

No prostě 09/09/09.

Aha. Jaké jste měl pocity?

Bylo to tak trochu strašidelné. Měl jsem nápad na byznys a plán přihlásit se do soutěže Seedcamp pro začínající firmy. Tam jsem se nakonec dostal mezi pět firem z celkem 500 přihlášených a získal první investici ve výši 50 tisíc eur.

Jaká byla vaše myšlenka, když jste se v Londýně poprvé probudil?

(Dlouho přemýšlí). Že venku prší.

A druhá?

Že mě čeká spousta práce. Měl jsem peníze na 12 měsíců. A věděl jsem, že stejnou dobu mohu zaměstnávat tým asi sedmi programátorů, kteří zůstali v Bukurešti. A 12 měsíců není v byznysu zase tolik času.

Ale i tak jste musel mít hodně peněz. Vy jste už předtím v Rumunsku podnikal?

Od 18 let. Motivaci jsem měl asi jako každý. Vydělat peníze a užít si přitom nějakou zábavu. Byznysplán byl využít chytré lidi v Rumunsku, aby levně pracovali pro západoevropské nebo americké firmy. Napadlo mě, že založím společnost, která bude zaměstnávat rumunské programátory, ale vyvíjet software pro kohokoli na světě.

Bylo to těžké?

Naopak, překvapilo mě, jak je to snadné. Firmu jsem se svým starším kamarádem založil v mém pokoji.

To je rozdíl od amerických start-upů. Ty vznikají v garáži, zatímco firmy ve východní Evropě se nejčastěji zakládají v dětských pokojích v paneláku.

Přesně tak. Bydlel jsem tehdy se starší sestrou a řekl jí, že vyklízím svůj dětský pokoj. Nejdříve souhlasila, ale když už jsme byli čtyři, tak nás všechny vyhodila. Měli jsme spousty zakázek a museli najímat další programátory. Byla to dojná kráva na peníze.

Jednali s vámi o investici?

Tehdy ještě zdaleka ne. Ondřej mi řekl, že se mu líbí, co dělám, ale že toho dělám moc. Tehdy mi došlo, že bych se měl vážně zaměřit jen na jeden projekt.

Ovšem vaše internetová televize to nebyla.

Ne, tu jsem po 18 měsících zavřel.

Prodělal jste?

Ano, spousty peněz. Ale jsem pyšný na to, že jsem prodělal jen svoje peníze, ne investorů. A zase tolik to nebolelo, protože moje softwarová outsourcingová firma stále vydělávala. A to mi umožnilo dál přemýšlet, hledat nové projekty, a mohl se zrodit Brainient.

Vaše současná firma. Jak byste stručně popsal, co dělá?

Snaží se proměnit televizní reklamu pro web. Vycházíme z toho, že perfektní reklama má tři vlastnosti. Je relevantní, míří ve správný čas na správného člověka a je interaktivní. My se snažíme řešit personalizaci a interaktivitu tím, že k videu dodáváme ještě další vrstvu, která kontakt s uživateli umožňuje.

Jak to šlo vám v Londýně?

Hodně pomohlo to, že jsme uspěli v Seedcampu.

Ale říkal jste, že to bylo jen 50 tisíc eur.

O ty peníze vůbec nešlo. Spíše o lidi, kontakty a různé navazující akce. Najednou už jsme nebyli jen neznámá východoevropská firmička, ale úspěšný start-up. V roce 2010 jsme se rozhodli získat první malou investici. Tehdy jsem se znovu ozval Ondřeji Bartošovi a zeptal se ho, jestli by ho to nezajímalo. Už nepracoval pro Poláky, ale zakládal svůj vlastní fond. Ale bohužel to bylo přesně v době, kdy sám dával peníze pro fond dohromady. Takže v téhle fázi nakonec do Brainientu neinvestoval.

Ve druhém kole už bylo získání nových investic snazší?

Už jsme mohli vykázat výsledky a bylo jasné, že máme solidní byznysplán, takže ano. To bylo koncem roku 2011. Zavolal jsem Ondřejovi a zkusil ho jako investora získat napotřetí. A ono to vyšlo. Ondřejův fond Credo Ventures investoval asi milion dolarů.

Jak je dnes Brainient velkou firmou?

Zaměstnáváme 30 lidí, v Londýně nás je šest, v podstatě tu děláme marketing a prodej. To podstatné se ale odehrává v Bukurešti. Co se nám zatím nepodařilo, je uspět v Americe. Ale zase je to o tom, že abyste tam měli úspěch, musíte tam mít tým. Takže se dříve nebo později budu stěhovat do New Yorku.

Proč mladému podnikateli nevyšel projekt s vlastní internetovou televizí?

Kde se vidí Emi Gal za pět let?

Proč pro jeho firmu bylo nutné se přestěhovat do Londýna?

Odpovědi naleznete v aktuálním vydání časopisu Ekonom.