Dojde-li pak na posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, zákon stanovuje, aby se vždy přihlédlo k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, pokud by byla v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Jednání člena statutárního orgánu se tedy nově poměřuje chováním imaginární rozumně pečlivé osoby, přičemž definici takové osoby zákon pochopitelně neobsahuje.

 

Z uvedeného můžeme dovodit, že takové posuzování nezohlední subjektivní představy o rozumnosti a pečlivosti člena orgánu. Co je pro někoho chování rozumné a pečlivé, může pro jiného znamenat jednání nerozumné nebo příliš pečlivé. Jde tedy o obecné vnímání jednání rozumně pečlivé osoby v podobné situaci, které by se mělo s jednáním člena statutárního orgánu poměřovat. V podstatě je tak stanovena nejníže nastavená laťka výkonu funkce, již musí pod hrozbou vzniku odpovědnosti splňovat každý člen orgánu.

 

Vzhledem k tomu, že by člen statutárního orgánu měl jednat vůči společnosti s nezbytnou loajalitou, můžeme dovozovat, že pokud má znalosti např. v oboru ekonomie, práva nebo účetnictví, měl by je při výkonu své funkce využít. Při posuzování jeho jednání se pak pomyslná objektivizovaná laťka může zvýšit právě o jeho speciální znalosti. Jinými slovy, nevyužije-li člen orgánu své nabyté znalosti, bude jen těžko prokazovat, že jednal s péčí řádného hospodáře, a to i kdyby na jeho místě stejně jednala jiná rozumně pečlivá osoba.

 

Martin Hrdlík
senior advokát KPMG Legal
Partner rubriky


Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související