Je vidět, že ministr zdravotnictví Leoš Heger je skutečně lékař a že mu leží na srdci zdraví celého národa. Už léta bojuje s nikotinem a snaží se ho vymýtit z plic českých občanů. Jeho posledním kouskem je snaha zakázat kouření v restauracích. Teď má poslední šanci svůj boj vyhrát, ovšem jen pokud končící vláda stihne ještě do konce června schválit jeho návrh zákona, který by tuto restrikci umožnil.

Ministr už jednal s vládními kolegy, hlavně s těmi, kdo tento návrh považují za hovězí nápad. Jeho argumenty, že omezování kouření v českých restauracích je stejně nutné jako povinná školní docházka nebo zdravotní pojištění, jsou pádné. Ještě pádnější je statistika, že kouření v Česku ročně zabije 18 tisíc lidí. Jenže, Heger je bohužel v boji s tabákem sám a nepomůže mu ani Evropská unie. Neuspěl totiž s tím, aby právě on měl ve své kompetenci evropskou tabákovou směrnici, kterou by se v honu na kuřáky mohl zaštiťovat. Tu má pod palcem ministr zemědělství, a ten se obává, že by přílišná regulace neprospěla naší ekonomice. V tom má pravdu. Pokud by Hegerův návrh prošel, zkrachovaly by další desítky restaurací, což by znamenalo méně daní do státní kasy, více nezaměstnaných, nižší spotřebu piva, menší tržby pivovarů, které by potažmo znamenaly méně daní do státní kasy a tak dále a tak dále. Nesmíme ale zapomenout na další kolaterální efekty restrikce kouření, ze kterých by zcela jistě neměl radost ministr financí. Pokud by lidé nekouřili, tak by každý rok neumíraly tisíce lidí na nemoci s tím spojené, a stát by jim musel vyplácet „tučné“ důchody. Farmaceutické firmy by měly méně klientů, potažmo menší tržby, což by opět znamenalo méně peněz vybraných na daních, za poplatky na recept, potažmo nižší tržby lékáren, méně daní, vyšší nezaměstnanost a tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Ministr Heger se sice nedávno nechal slyšet, že stát vybere od kuřáků 20 miliard na daních a vydá o tři miliardy více na jejich léčení. Jeho oponent, senátor Jaroslav Kubera, však tvrdí, že ve skutečnosti stát vybere 80 miliard, ministr si prý totiž ke své cifře nepřipočetl některé daně. Pravdou je, že kdyby bylo kouření pro stát tak nevýhodné, už by jej dávno zakázal.

Zkrátka a dobře, ačkoli by se kouření mělo omezovat, v českých poměrech podobné návrhy nejspíš přes zákonodárce neprojdou. A neprojde to ani u kuřáků. Ty od kouření neodradí ani nechutné obrázky z pitevny na krabičkách, ani zákaz kouření v hospodách. Jediné, co by mohlo snížit jejich spotřebu tabáku, je cena. Pardon, ještě jedna věc by mohla pomoct. Kdyby se podařilo ministru zdravotnictví prosadit povinnost pro tabákové firmy přimíchávat do cigaret vyjetý motorový olej.

Související