Ačkoliv s vlastní kapelou vystoupila etiopská zpěvačka Minyeshu v Praze až tento čtvrtek, nešlo o její první návštěvu v Česku. Prvně dorazila již koncem osmdesátých let coby tanečnice Národního divadla v Etiopii, které ještě za éry stalinistického diktátora Mengistu podniklo jakési turné po spřátelených zemích východního bloku. "Byla jsem tehdy příliš mladá, abych vnímala politické souvislosti nebo přímo přicházela do styku s cenzurou," říká Minyeshu v rozhovoru pro HN.

HN: Jak jste se dostala až do Národního divadla? 

Tančit jsem začala ve čtrnácti, dřív to nešlo, protože v Etiopii nemáme takové zázemí na rozvoj dětských aktivit. Když mi bylo šestnáct a tančila jsem v amatérském spolku, nabídli mi, abych se přidala ke sboru Národního divadla. Dlouho jsem ale odmítala, byla jsem připravená udělat zkoušky na univerzitu. Rodiče chtěli, aby ze mě byla doktorka, a od muziky mě zrazovali. Když jsem se pak k divadlu přidala, na čas se mě zřekli a musela jsem jít bydlet k tetě. Rodiče totiž říkali, že uměním se neuživím a a že bych se měla věnovat řemeslu.

HN: Takže tančit jste se učila sama? 

Většinou šlo o kmenové tance, které se člověk naučí, protože mezi různými etniky vyrůstá. V Národním divadle se ale samozřejmě provozují na vyšší úrovni. Nemáme sice operu ani činohru, zato v divadle působí soubor věnovaný tradičním tancům, druhý s moderními tanci, k tomu současný hudební ansámbl, jazzový big band, kapela složená z perkusistů a tak dále. To vše Národní divadlo v Etiopii zastřešuje. Já jsem se věnovala tradičním tancům a také jsem dělala choreografii těch moderních.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se