Úřadu premiéra se v Itálii ujal Enrico Letta a vzhledem k tomu, jaké obavy v Evropě vyvolává prakticky jakákoli zpráva z jihu kontinentu, prosvištělo téma nástupu nového šéfa vlády v Římě i twitterovým vesmírem. Při četbě toho, co napsal blogger a komentátor Alberto Nardelli (@AlbertoNardelli), si člověk říká, že proč se vůbec dřív psaly komentáře o více než dvou řádcích. „Premiér Enrico Letta je velmi dobrý na daně, institucionální reformu a formulaci problémů Itálie. Nic moc co se týká omezení rozhazovačnosti veřejného sektoru.“ Hmmm...

 

 

 

Federico Fubini (@federicofubini), ekonomický novinář z listu Corriere della Sera poměrně pregnantně formuluje, co by politici v jeho zemi měli udělat. „Mám pocit, že italská vláda by měla vztyčit sochu Shinzo Abea na každé piazze.“ Předseda japonské vlády totiž zřejmě provádí věci, na jaké u politiků nejsme moc zvyklí – řekl, že něco udělá s ekonomikou, a trhy i všichni ostatní mu to věří.

 

 

 

Je poměrně pozoruhodné, kolik nevázaně vtipných lidí pracuje na pozicích označovaných za hlavní analytiky či stratégy v různých institucích. Kit Juckes (@kitjuckes) ze Societé General by možná mohl psát popisky ke komiksům, kdyby se nevěnoval finančním trhům. „Symetrie eurozóny. 12,1 nezaměstnanost, 1,2 inflace. Když jde jedna nahoru, jde ta druhá dolů...“

 

 

 

Ruský novinář Konstantin von Eggert (@kvoneggert) dostal příležitost udělat rozhovor s dámou, u které i největší političtí hlavouni musejí čekat ve frontě. Alla Pugačeva je něco jako Karel Gott, ale v ruské hyperbole. A může si dovolit i překvapivá vyjádření: „Podepsala bych dopis na obranu Pussy Riot – pokud by se jí to zamlouvalo.“ Umělci jsou prostě jedna rodina.

 

 

 

„Jak je možné, že ti nejhlasitější jedlíci jsou také nejpomalejší? Tomu chroupajícímu oslovi na druhé straně uličky trval pytlík brambůrků nejméně půl hodiny.“ Jakožto placený satirik britského listu Telegraph má Michael Deacon (@MichaelPDeacon) jistou dávku jízlivosti v popisu práce. Já mu ale rozumím, onehdá jsem jel vlakem a toho osla, co chroupal v kupé orientální směs, bych zabil, kdyby tam nebylo tolik svědků.

 

 

 

A ještě znepokojivá zpráva týkající se budoucnosti zaměstnávání.: „Proč nosí muži make-up, aby si pomohli v práci.“ Podle listu New Statesman (@NS_Business) se to už děje. Nejsou tím myšleni profesionální striptéři, ale chlápci, co sedí v kancelářích. Ježkovy voči.

 

Související