Země eurozóny dělají jen to, co stačí, aby se jejich "domeček" nezhroutil a získaly čas. "To, co skutečně může ekonomiky vyléčit, jsou reformy, k nimž různé země postižené krizí přistupují odlišně a také je provádějí s různou ochotou a rychlostí," říká v rozhovoru Vladislav Severa, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti Ernst & Young Praha.

Tématu budoucnosti eurozóny a jejímu dopadu na českou ekonomiku se věnovala konference, kterou v Praze uspořádala poradenská společnost Ernst & Young. Jejími hosty byli guvernér České národní banky Miroslav Singer a profesor Kolumbijské univerzity a člen NERV Jan Švejnar.

HN: Jaký dopad má vlastně dění v eurozóně na Česko?

Značný. Přes vysokou stabilitu naší ekonomiky, nízké zadlužení státu i soukromého sektoru a záviděníhodnou likviditu i kapitalizaci českého bankovního sektoru, eurozóna je naším největším obchodním partnerem a to, jak dobře či zle se daří jí, silně ovlivňuje výkonnost tuzemských společností a následně celé ekonomiky. A to přesto, že v posledních letech relativně rychle roste náš export do rozvojových teritorií – východní Asie, Afrických států či třeba USA; tyto exportní úspěchy našemu HDP velmi pomáhají a těžko si představit jak by se nám dařilo bez nich, ale obchod s eurozónou je co do objemu silně převažující.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se