Jak je na tom Česká republika s efektivitou výběru daní?

Pokud budeme Česko porovnávat v celosvětovém kontextu, tak jsme na tom v podstatě velmi dobře. Objem vybraných daní je schopen zabezpečit fungování státu, přestože rozpočet je pořád ve schodku. V daních také v Česku podle mého názoru v podstatě neexistuje korupce. Avšak pokud budeme srovnávat Českou republiku v rámci Evropské unie, tak už je naše pozice trošku horší. Nejvíce nám chybí jistota. Jistota, že se například od 31. prosince nezmění sazby daní. V Česku je tak po celých dvacet let velmi špatná predikce budoucího vývoje.
Daňová správa nyní hlavně dělá zpětné kontroly místo toho, aby se dívala dopředu a s poplatníky aktivně komunikovala o tom, jakým způsobem a v jaké výši se budou daně vybírat.



Jak se může země jako Česká republika bránit praktikám, řekněme to eufemisticky, flexibilních občanů, kteří svou daňovou povinnost přenášejí nějak jinam?

Já myslím, že toto téma se trošku přeceňuje, protože pokud někdo řekne, že nechce v České republice platit daně, tak ono to ve skutečnosti není až tak jednoduché.



V Česku je dobře známá kauza Gérarda Depardieua, který kvůli vysokým daním takzvaně odešel do Ruska. Naopak spousta Rusů ulila své peníze na Kypr. Jak jdou tyto dvě věci dohromady?

Co se týká Gérarda Depardieua, je otázkou, zda skutečně přestal platit daně ve Francii. Já si tím nejsem úplně jist. Spíše si myslím, že Rusko vy­užilo francouzského honu na bohaté ke svému PR. Aby Depardieu ve Francii daně neplatil, tak by se skutečně musel do Ruska přestěhovat a musel by tam žít a pracovat. A nejsem si jistý, že to skutečně udělal. Co se týká Kypru, tak přestože v Rusku je velmi nízká daň z příjmů fyzických osob, pouze 13 procent, spousta lidí se na to dívá tak, že 13 je stále více než nula. Navíc spousta Rusů si uvědomuje, že Rusko není stabilní země. Bohužel sázka na Kypr jim nevyšla.



Třináctiprocentní daň z příjmů v očích mnoha lidí vypadá nesmírně pozitivně. Na druhou stranu nelze přehlédnout skutečnost, že právě Rusko je exemplárním příkladem, kde je drtivá většina státních příjmů realizovaná úplně jiným způsobem, než je danění vlastních občanů. Česko ale nemá ropu nebo plyn, není tedy u nás nějaká rovná daň naprostý nonsens?

Já si myslím, že rovná daň není vůbec nonsens. Nemělo by nás zajímat, kolik občanovi sebereme, ale kolik reálně získá ekonomika. A je otázkou, zda vyšší zdanění, ke kterému pravděpodobně u nás dojde, skutečně přinese více. Já se domnívám, že pro spoustu lidí to bude velmi silnou motivací pro to, aby zde daně neplatili vůbec. Spousta lidí to udělá cestou na hraně zákona a je otázka, jestli na to daňová správa bude schopna reagovat. Česká republika vyššími daněmi také ztrácí možnost nalákat bohaté poplatníky, což je škoda. Já si myslím, že místo toho, aby se daňová politika snažila občanům brát, spíše by se měla snažit dávat, a měli bychom se snažit mít takovou daňovou politiku, aby lidi vnímali placení daní České republice jako privilegium.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Související