Fondy, které tvoří základ druhého pilíře penzijní reformy, jsou ovšem konstruovány zcela jinak. Úroveň bezpečnostních opatření je nesrovnatelná. Lze vskutku autoritativně tvrdit, že tunelování je v současné době absolutně vyloučené.

 

V první řadě: existuje dozor nad kapitálovým trhem, který se týká i nových penzijních fondů. Dozor má na starost Česká národní banka. Není přeháněním tvrdit, že patří mezi nejpřísnější regulátory na světě.

 

V druhé řadě: cenné papíry jsou pod dalším dozorem, který vykonává depozitář. Funkci depozitáře zajišťuje banka, která má na starosti úschovu cenných papírů. Tato banka musí být nezávislá na finanční skupině, do které patří penzijní fond. Poslední, co si depozitář přeje, je být zapleten do jakékoli "tunelářské" aféry.

 

V neposlední řadě existuje oznamovací povinnost a povinná kontrola hospodaření. Tuto kontrolu vykonávají auditorské firmy, v jejichž zájmu není nahrávat podvodníkům, neboť by ztratily pověst a zanikly by. V relativně nedávné minulosti se to stalo společnosti Arthur Andersen v souvislosti s aférou Enron.

 

Tunelování bývalo možné u privatizačních fondů v 90. letech minulého století, protože tehdy neexistoval ani jediný z popsaných kontrolních mechanismů. Kuponová privatizace ostatně nebyla prováděna proto, aby nastartovala fungování standardního kapitálového trhu. Tunelování bylo zbytečné a bylo možné mu snadno zabránit. Nejslabším článkem kuponové privatizace bylo zavedení investičních privatizačních fondů. Nebyly předmětem žádného dozoru. Slovo "fond" se stalo nadávkou. Dozor neexistoval, neexistovala ani právní ochrana minoritních akcionářů, ani informační povinnost na úrovni vyspělého světa.

 

Toto vše tvořilo dohromady recept na katastrofu. Komise pro cenné papíry byla založena až v roce 1998, kdy už se všechny velké škody dávno staly. Nejtrvalejší škodou byla deformace veřejného mínění a důkladné zneuctění slova "fond". Dodnes má mnoho Čechů takřka alergii na tento typ investování. Ke své škodě. Rozdíl je přitom zásadní: v 90. letech minulého století se tunelovat smělo. Nyní již nikoli.

 

Pavel Kohout
ekonom a ředitel pro strategii společnosti Partners

Související