Co je Alter eko?

Renomovaní čeští ekonomové v rolích moderátorů a jejich exkluzivní hosté diskutující o aktuálním ekonomickém dění v České republice i ve světě. To je pořad Alter eko, se kterým se můžete pravidelně setkávat i na stránkách týdeníku Ekonom. Další díly pořadu Alter eko najdete zde: http://ekonom.ihned.cz/altereko

Profesně pocházím z automobilového průmyslu a vím, že poptávka po autech není nekonečná. Jaké je to v bankovnictví, také máte nějaké hranice?

 Svět by se musel zastavit, aby lidé a podniky nepotřebovali peníze. Bohužel zatím lidstvo nenašlo nic lepšího na vyjádření hodnoty, než jsou peníze. Lidé se ani tak nezajímají o své zdraví, ale kdyby jim někdo sahal na jejich peníze, tak pomalu zboří svět.



Ekonomika je závislá na bankách. Myslíte si, že je korektní, aby se tak intenzivně věnovaly derivátům, které vlastně stály za vypuknutím finanční krize?

Deriváty neslouží jen ke spekulacím. Slouží i k zajištění například úroků či zajištění pozice v cizích měnách. To je dobrá věc, protože když někdo vyrábí a exportuje, tak si může úrokovou sazbu pojistit i na několik let dopředu. Z tohoto důvodu je to dobrá věc, ale deriváty byly zneužity k tomu, že se vytvářely různé spekulativní produkty, a samozřejmě jako vše, co se týče spekulace, to může vyjít, ale také nemusí. Tehdy to nevyšlo... V současné době je to ale hodně omezováno, bankovní regulace se snaží nastavit pravidla tak, aby se banky věnovaly zejména tomu hlavnímu, a to je financování ekonomiky a financování potřeb obyvatelstva.



Banky nyní mají k dispozici hodně peněz, úroky jsou nízké jako nikdy předtím a přesto se nedá mluvit o investičním boomu. Je příčinou tohoto stavu recese, anebo je recese důsledek?

Já si myslím, že je to skutečně příčinou recese a krize reálné ekonomiky, která se k nám importovala. Je pravda, že v České republice je peněz dost. Jako jedna z mála zemí má poměr mezi úvěry a depozity kolem 70 procent. To znamená, že těch depozit je tu mnohem více než úvěrů a je tady ještě velký prostor pro úvěrování. V některých ostatních zemích střední a východní Evropy je to daleko přes 100 procent, a státy tak musejí přijímat úvěry zvenku, aby mohly financovat svoji ekonomiku. Když mluvím s některými německými investory, tak říkají, že v České republice je lepší si půjčovat i na rozvoj v Německu, protože tam jsou úvěry dražší.



V bankách je tedy hodně peněz, podniky si však příliš nepůjčují, přesto zisky bank rostou. A to i proti dobám, kdy byly úvěry velmi žádané. Jaké je v tom kouzlo?

Banky pracují s úrokovou marží a samozřejmě i s poplatky. Naše banka je například hodně úspěšná v syndikovaných půjčkách, v organizování půjček pro různé akvizice a vydávání dluhopisů a zejména v exportním financování. Tam je těch poplatků docela hodně a jsou docela vysoké, nebo lépe řečeno: klienti jsou ochotni je zaplatit...



Jak je na tom Česká republika v oblasti splácení úvěrů v porovnání s okolními státy?

Na hospodaření bank se nyní příznivě odráží i fakt, že nemusejí vytvářet tolik oprávek na špatné úvěry. Podniky i jednotlivci splácejí velmi dobře. Stejná situa­ce je na Slovensku. Dokonce Slovensko je na tom o něco lépe. Predikce na rok 2013 například říká, že podíl špatných úvěrů na celkovém hrubém objemu úvěrů by měl být v České republice 6,3 procenta, na Slovensku 5,6 procenta. Patříme tak k tomu nejlepšímu, co ve střední a východní Evropě je.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Související
Zobrazit