Ve svém okolí slýchám příběhy o odmítnutí a následně objevující se nechuti jít na další pracovní pohovor až příliš často. Bludný kruh se přitom už celou věčnost nemění a společenský imperativ také ne, i když ten je tak trochu zavádějící. Na jedné straně se klade čím dál větší důraz na vzdělání a úroveň vzdělanosti obyvatelstva se zvyšuje. Na druhé straně se potkáváme se stálým palčivým problémem nezaměstnanosti absolventů.

 

Kudy se má tedy mladý člověk vydat? Učit se řemeslu s vidinou snadnějšího uplatnění na trhu práce, nebo studovat filozofické obory a riskovat nezaměstnanost?

 

Otázka uplatnitelnosti na trhu práce se nemusí ani tolik týkat vystudovaného oboru, byť to samozřejmě pozici absolventa jistým způsobem omezuje. Tento faktor se nadhodnocuje. Nepovažuji za efektivní spílat mladým lidem, že následují své ideály a jdou studovat například humanitní obory - vždyť historie potvrzuje, jak i ty jsou důležité. Lepším přístupem se mi zdá spíše hledat řešení celého problému. A to se jeví v podstatě velice jednoduše: absolventům chybí praxe, dodejme ji tedy.

 

V zahraničí podobný problém již celé generace řeší docela úspěšně a slovíčko "internship" je tam skloňováno ve všech pádech. Označuje totiž stáže ve firmách. Jsem přesvědčen, že je načase, aby se nejen čeští absolventi, ale i firmy v zahraničí inspirovali. Snad poté ubude nepříjemných odmítavých e-mailů ve schránkách uchazečů o práci a mladým lidem se začne lépe dařit.

 

Radek Rinn
hlavní manažer projektu Stáže ve firmách