Jakub Rákosník (36)

Vzdělání:
Vystudoval práva a historii na pražské Univerzitě Karlově.

Kariéra:
Specializuje se na moderní hospodářské a sociální dějiny. Mimo jiné napsal studie Odvrácená tvář meziválečné prosperity a Sovětizace sociálního státu a je i spoluautorem knihy Kapitalismus na kolenou.
Nyní je vedoucím Katedry ekonomických studií Univerzity Jana Amose Komenského Praha a docentem Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Česká meziválečná ekonomika bývá vyzdvihována hlavně proto, že na všechna její negativa se dávno zapomnělo. Naši předci přitom kritizovali Československo i za vrcholné prosperity, stejně jako to dnes děláme my, říká historik Jakub Rákosník.

Dost lidí si myslí, že komunistická ekonomika byla lepší než ta dnešní.

Hodně záleží na tom, jak se zeptáte. Otázka, kdy země nejvíc ekonomicky prosperovala, se mi zdá dost mnohoznačná. Jde o HDP, nebo o představy týkající se nějakého sociálního pohodlí obyvatelstva? Komunistická diktatura v mnoha směrech dokázala zajistit pohodlnější život. Byla tu plná zaměstnanost, solidní sociální zabezpečení i zdravotní péče. Kdo znal exekuce? Navíc je paměť selektivní. Už si nechceme pamatovat, čím toto sociální pohodlí bylo vykoupeno ekonomicky i politicky.

Není nedůvěra k dnešním hospodářským poměrům výsledkem našeho neustálého poměřování právě s německou ekonomikou a tamní životní úrovní a poznání, že se tuto mezeru moc zužovat nedaří?

Taková mezera existovala už za meziválečné republiky. Domácí produkce byla většinou malosériová, a proto nemohla konkurovat západoevropské a americké velkovýrobě. Produktivita práce zůstávala nižší než na Západě. Československo své handicapy dohánělo nízkými mzdami.

Pokud vyjdeme ze statistik už pro dobu před první světovou válkou, tak si v Evropě nejlépe žili patrně Britové a Švýcaři. I německá životní úroveň byla v porovnání s českými zeměmi vyšší. Nepřisuzoval bych ale dřívějšímu subjektivnímu poměřování životní úrovně u nás a v Německu zásadní význam, mobilita obyvatelstva totiž byla daleko nižší.

Pozice české ekonomiky v porovnání se světem stále klesá. Není nutné se připravit, že "lepší už to nebude"?

Když jsem psal o meziválečném období, pročítal jsem dobový tisk. Noviny z časů prosperity, z let 1927 až 1929, evokují podobný dojem, jako když listujete deníky dnes. Lidé byli nespokojení, ukazovali na spoustu nešvarů. Ať se to týkalo korupce, financování politických stran, potlačování stávek nebo střílení do demonstrantů. Učebnice o něčem takovém moc nemluví a dávají vybrané informace o tom, že jsme měli dobrého prezidenta, fungující demokratický systém a hospodářskou prosperitu.

Jenomže ti, kteří tu tehdy žili, to zdaleka tak idylicky nevnímali. Je proto velmi pravděpodobné, že také naše děti a vnoučata jednou budou na dnešek hledět jako na období stability a klidu, kdy se nic zásadního nedělo a kdy jsme si žili relativně dobře, a nebudou chápat naši nespokojenost.

 


 

Týdeník Ekonom č.11/2013- Jaké byly hlavní slabiny meziválečné ekonomiky?

 

- Jak poškodily české hospodářství přípravy na třetí světovou válku?

 

- Jak se nám momentálně daří ve srovnání s předchozími dekádami?

 

Odpovědi na tyto otázky najdete společně s celou řadou zajímavých grafů vývoje české ekonomiky v tématu Století české ekonomiky v novém čísle týdeníku Ekonom, které je v prodeji od čtvrtka 13. března.

 

 

 

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se