V Česku se sepisuje nový zákon o kybernetické bezpečnosti. A je nanejvýš aktuální. Minulý týden kdosi napadl servery několika tuzemských médií, vyhledávače Seznam.cz, poté banky a také mobilní operátory. Pokaždé šlo o zahlcení obrovským množstvím dotazů, na které servery nestíhaly odpovídat a padaly.
Zejména útok na banky zneklidnil bezpečnostní složky státu. A v novém zákonu, který má začít platit v roce 2015, by se měla posílit role Národního bezpečnostního úřadu.
Při útocích na banky by NBÚ mohl premiérovi navrhnout vyhlásit stav nebezpečí a jeho programátoři by převzali pravomoci, které má dnes jen policie. Poskytovatelům internetu by pak pod hrozbou pokut mohli nařídit, aby problémy ve své síti vyřešili. I za cenu odpojení napadených počítačů.
V současnosti přitom podobné pokyny může vydávat jen policie. Ta by však podle odborníků, kteří se na přípravě zákona podílejí, nemusela rozsáhlý kybernetický útok zvládnout.
„Mluvíme tady o krizi, kdy je potřeba najednou vyhodnocovat informace z různých sítí a vmžiku koordinovat akce ve spojení s firmami. Na něco podobného není policie připravena,“ říká právník Radim Polčák z brněnské Masarykovy univerzity.
"Škody způsobené útoky minulých dní, byť půjdou do milionů nebo desítek milionů, jsou zanedbatelné v porovnání s tím, co by mohlo následovat při nějakém útoku mířeném na vitální funkcionality státu. Tyto systémy naštěstí představují pro útočníka složitější oříšek," řekl mimo jiné v online rozhovoru se čtenáři IHNED.cz.
Co kdyby firmy neposlechly a problémy by neodstranily? Jaké by byly pokuty? Je v Česku dostatek odborníků schopných se s kybernetickými hrozbami vypořádat? Pomůže chystaný zákon o kyberbezpečnosti podobným útokům předcházet? Ptali jste se Radima Polčáka, právníka, který se specializuje na kybernetické hrozby.