Často zbytečně pesimistický a nespokojený člověk, který na tom není zdaleka tak špatně, jak si sám myslí. Tak vychází obrázek průměrného Čecha z analýzy, kterou provedl týdeník Ekonom srovnáním mezinárodních žebříčků a statistik hodnotících z nejrůznějších pohledů úroveň života v evropských zemích.

 

Kulturně, politicky i ekonomicky přitom Čech patří do střední a severní části Evropy, která není svírána nesplatitelnými dluhy, nehrozí jí akutní bankrot, a kde zástupy nezaměstnaných neokupují náměstí. Snad jen z hlediska korupce Čech náleží stále spíše na problémový jih.

 

Příčiny nespokojenosti lze hledat v tom, že se rád srovnává s Němcem či Skandinávcem, jejichž obrovský náskok v životní úrovni by rád co nejdříve dohnal. Z realističtějšího porovnání se zeměmi bývalého východního bloku už ale obraz Čecha vypadá daleko lépe.

 

Indikátorů vyspělosti a rozvoje je bezpočet a stále se objevují nové. „To nakonec vede až ke konstituování jakési ,vědy o blahobytu‘. Avšak není žádný nejlepší ukazatel, řešením je používat jejich menší, či větší sady,“ říká ekonomický sociolog Jiří Večerník.

 

 

 

Obálka Ekonom 10/2013

- Co všechno rozhoduje o spokojenosti současných Čechů?

 

- Jak si rozumíme s technologiemi?

 

- A kolika mluvíme jazyky?


Odpovědi na řadu dalších otázek o zvycích a povaze současných Čechů najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vychází 7. března.

 

 

 

 

 

 

 

 

Související