Samoposilující systém

Je pozoruhodné, kolik procesů v přírodě i společnosti je v podstatě nevratných a mají tendenci se prohlubovat až k hořkému konci. Je vcelku jedno, jaké síly za nimi vidíme a pomocí nichž je interpretujeme, třeba pohlavní výběr, ženoucí řekněme pávy postupně do zkázy neustálým prodlužováním ocasních per - na konci není cesta zpět, ale vyhynutí. "Vyhynutí" společenské samozřejmě nemusí být spojeno s vymřením všech obyvatel na rozsáhlém území, stačí, když zkolabuje systém sám, jakýmsi způsobem se "rozpustí na kaši", z níž se může strukturovat nová společnost.

Nacismus, nebezpečný ve svém raném rozběhu všemu ve svém okolí, byl nakonec spojenými silami poměrně dramaticky "vyhuben", komunismus, postupně ztrácející počáteční virulenci, po desetiletích na velké ploše náhle "vyhynul". Je typické, že pokud společnost získá v určitém směru počáteční dynamiku, nic ji už nezastaví, byť by všichni její rozumnější členové viděli, že se dostává na scestí a celá věc nemůže dopadnout jinak než špatně.