Práce kvapná málo platná. Toto staré české přísloví platí i pro legislativce, kteří připravovali novelu zákona o veřejných zakázkách. Jistě se jí dají přiznat rovněž některé klady, například zrušení výběru uchazečů losováním, které bylo prokazatelně v mnoha případech takzvaných "losovaček" zneužito.

Novela nicméně trpí jedním obrovským zásadním nedostatkem, a to tím, že na první místo při výběru uchazeče klade nejnižší cenu. To je zcela špatně! Nelze se tedy divit tomu, že starostové a zastupitelé proti této normě protestují. Logicky, je to jako když si chcete do rodiny koupit auto. Také si většina lidí nekoupí to absolutně nejlevnější, ale porovnává poměr ceny a kvality. Tak by tomu mělo být i u veřejných zakázek. Takhle se může stát, že když bude chtít obec opravit například základní školu, bude nucena přijmout návrh, který sice bude nejlevnější, ale střecha bude mít po rekonstrukci nekvalitní krytinu.

A tento přístup je v podstatě likvidační i pro stavební firmy. Ty se v honbě za získáním veřejné zakázky budou zvláště v době nynější krize předhánět v co nejlevnějších nabídkách, které ovšem budou pod reálnými náklady. To způsobí vyčerpání vnitřních finančních rezerv společností z minulých období, a pak nemůže následovat nic jiného než finanční krach.

Dále je samozřejmě ohrožena kvalita nových staveb, protože co nejlevnější cena znamená (kromě co nejlevnější lidské práce) také co nejlevnější stavební materiál. V důsledku toho nakonec investoři mohou pochopitelně prodělat, protože takto vysoutěžená stavba bude potřebovat dřívější a dražší opravu.

Myslím si tedy, že naši zákonodárci by měli napravit co nejrychleji tuto velkou chybu v zákoně. Na druhé straně by však rychlost jejich práce neměla být na úkor kvality, protože právě tak vznikají v parlamentu nefunkční legislativní polotovary.

Libor Klug
ředitel stavební společnosti Sawy Group