Leden 2018: Blackout v Česku

Text vyšel jako součást textu "Evropa a Česká republika odvracejí energetický kolaps" publikovaného v časopise "The Science for Population Protection" č. 2/2009. Autoři pracují ve Středisku bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Redakčně kráceno, mezititulky jsou redakční.

Česko bylo postiženo od počátku roku již téměř dva týdny trvajícími silnými mrazy. Prudce stoupal odběr elektrické energie a lokálně se již začal projevovat její nedostatek. Velká sněhová bouře v polovině ledna silně poškodila na několika klíčových bodech přenosovou soustavu elektrické energie.

Pondělí, 7.23

K přerušení dodávky proudu došlo náhle v nejnevhodnější okamžik - jednoho lednového pondělí, kdy většina lidí odcházela do práce a děti do školy.

S výjimkou autobusů přestala fungovat veškerá městská hromadná doprava, železnice a bylo přerušeno řízení letového provozu. Přestal fungovat systém směrových světel na křižovatkách, což vedlo k postupnému dopravnímu chaosu a na klíčových křižovatkách a dopravních uzlech ke kolapsu. Kolem desáté hodiny vypadlo spojení mobilními telefony.

Provoz nemocnic byl zpočátku zajišťován v režimu využití náhradních agregátů, ale po několika hodinách mohla být lékařská péče věnována jen naléhavým případům. Zhaslo vnitřní osvětlení. Přestaly fungovat banky, bankomaty a v obchodech pokladny, takže všechna tato a další zařízení včetně nejrůznějších služeb bylo nutné přerušit. V domácnostech nejde rozhlas a televize, ani domácí spotřebiče, byty přestaly být vytápěny. Bylo přerušeno telefonní spojení na pevných linkách.

Pondělí, odpoledne

Občané v prvních hodinách výpadku proudu vzniklou situaci pociťovali jen jako nepříjemnost, poté ji už začali vnímat jako diskomfortní zátěž pro sice stále větší množství lidí, ale stále vedoucí k hospodářským i osobním ztrátám jen omezeného rozsahu.

K ohrožení lidských životů docházelo zatím jen ve výjimečných situacích, například při selhání náhradních agregátů v nemocnicích či při vzniku paniky v netypických specifických situacích. Státní a samosprávné orgány měst a obcí se situací začaly vážněji zabývat až v pozdních odpoledních hodinách; odpovědní funkcionáři řadu hodin předpokládali, že jde pouze o dočasný výpadek elektrické energie.

Pondělí, večer

Po střízlivém vyhodnocení situace odpovědnými orgány jednodenní výpadek elektrické energie neměl katastrofický průběh, ani neznamenal rozklad funkčních páteřních sektorů společnosti. Vzhledem k zimnímu období bylo nejtíživějším problémem vytápění. Nefungovalo venkovní osvětlení. Prokázalo se, že čím větší osídlení, tím vážnější problémy, což pociťovala jako hlavní město nejtíživěji Praha.

Úterý

Následujícího dne se dopravní chaos zmírnil jen proto, že kvůli zmenšujícím se zásobám pohonných hmot se provoz automobilů omezil na minimum. Po třídenní nefunkčnosti bankovní sítě a bankomatů začala část obyvatel pociťovat nedostatek hotovosti a komplikace v zásobování, kdy přestaly fungovat supermarkety a hypermarkety a menší klasické prodejny skromné zásoby zboží brzo vyčerpaly. Lékařská zařízení mohla nemocným poskytovat jen omezenou péči. Mohly být prováděny jen nejnutnější akutní operace. Hygienické problémy související s kažením potravin naštěstí minimalizovalo jinak hrozivě nepříjemné mrazivé počasí. Pro trvající mráz se však komplikovalo zásobování pitnou vodou.

Rostla nespokojenost občanů, objevily se první případy násilí a rabování v opuštěných bytech a domech. Státní a samosprávné orgány sice mobilizovaly svůj potenciál, ale efekt byl jen malý. Primárním strategickým cílem bylo obnovit dodávky elektrické energie ze zahraničí.

Středa

Tři dny souvisle trvající výpadek proudu vedl ke kritickému stavu základních páteřních odvětví: doprava, počítačové sítě, zásobování, zdravotnictví, hygiena. Na postiženém území nefungovala výroba, převážná většina lidí nechodila do zaměstnání, stravovala se ze zásob a trpěla zimou. Vytvořily se předpoklady pro závažnou trestnou činnost včetně organizované. Zároveň však začala fungovat zatím skromná, a tudíž ještě nepostačující pomoc z nepostižených krajů a ze sousedících zemí, tedy především z Německa a Rakouska a také ze Slovenska, které na rozdíl od ČR v minulých letech dostavělo nové bloky jaderných elektráren.

Čtvrtek, Pátek

Čtvrtý den a dny následující nadále trval kolaps dopravy, telefonního spojení a bankovního systému, postupný kolaps zásobování, problematické se stalo předávání jakýchkoli informací. Obyvatelstvu docházely potraviny a finanční hotovost, což vedlo ke stresovému i násilnému chování jednotlivců; došlo k ochromení zdravotní péče; vznikly již závažné hygienické problémy způsobené nedostatkem pitné vody.

Občané se odvažovali vycházet z domova pouze ve dne; v noci vzrostla závažná trestná činnost; většina obyvatel se zdržovala doma a soustřeďovala se na ochranu majetku; postižené území opouštěla další část obyvatel. Zahraniční pomoc sice zesílila, zvláště mobilizací vojenských jednotek Severoatlantické aliance, ale situaci se dařilo zvládat jen zčásti, tíživá byla zejména zima. Významně pomohlo zvláště v příhraničních oblastech Slovensko, Německo a Rakousko.

Sobota, 23.30

Naštěstí se přesně po 160 hodinách, půl hodiny před půlnocí, zvláště díky pomoci ze zahraničí, podařilo dodávku elektrické energie obnovit.

Miloš Balabán
Antonín Rašek


 

Týdeník Ekonom - č. 51-52/2012, obálkaJak reálné je riziko blackoutu v Česku?
Jak je na tento krizový scénář připravena vláda a státní správa?
Lze blackout nějak odvrátit?

VÍCE NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, JEHOŽ SPECIÁLNÍ DVOJČÍSLO VYŠLO VE ČTVRTEK 20. PROSINCE.

banner 2