Francouzská vláda se nedávno ostře ohradila proti titulní straně týdeníku The Economist, který Francii popsal de facto jako nemocného muže Evropy a budoucí velké riziko. Francouzů se také zastal komentátor Financial Times Wolfgang Münchau.

Anglosaští liberální komentátoři musejí však nyní pociťovat jisté zadostiučinění, protože ostré výpady francouzské vlády proti firmě Mittal jsou nahrávkou na smeč, poněvadž jaksi potvrzují francouzské protibyznysové a protiglobalizační spády. O znárodnění části ocelářského podniku ve Florange mluví nejen francouzský ministr hospodářství Arnaud Montebourg, ale pana Mittala si zavolal na kobereček k hodinovému jednání i francouzský prezident François Hollande.

Znárodňovat se má sice „pouze“ pozemek a budovy té části továrny, kde Mittal zastavuje či omezuje výrobu, ale stejně: všimněme si, že nápad oživit či převzít prodělečné podniky je u nás uváděn jako důkaz přetrvávajícího extremismu KSČM. Na druhou stranu: francouzští politici vždy bombasticky řeční, a pak se toho v praxi moc nestane. Před pár lety chtěli Francouzi ještě vytvářet svůj suverénní fond.

…

Guvernérem Bank of England se od června stane Mark Carney, guvernér Bank of Canada, tedy kanadské centrální banky. Píše se o tom, že jeho přístup k měnové politice bude inovativnější a kreativnější než v případě jeho předchůdce Mervyna Kinga po vzoru Bena Bernankeho. Lze prý například očekávat, že výše úrokových měr se podle nejnovějšího amerického vzoru bude oznamovat dlouho dopředu.

Nás v České republice může zaujmout, že guvernérem se stává cizinec (i když sloužící pod stejnou královnou). Bude něco takového někdy možné u nás, kde se centrální banka v poslední době stává baštou ochrany národních zájmů? V Anglii vybrali toho, kdo má nejlepší reputaci na trhu a kdo bude brzy volný.

Druhá věc je, jak dlouho dopředu – před nástupem do funkce – se jméno nového guvernéra oznamuje: je to celých sedm měsíců.

A nakonec: britská centrální banka není – podobně jako japonská – plnohodnotně nezávislá. Guvernéra jmenuje ministr financí, instituce má ovšem silnou operační nezávislost. A protože svět není černobílý, vidíme, že i ministr si umí vybrat dobře…

…

A nakonec k prognóze OECD, která je skutečně pesimistická. Odhad růstu pro všechny členské země OECD na příští rok je 1,4 procenta, ještě v květnu to bylo 2,2 procenta.

Faktem je, že OECD má také jisté zpoždění. Před pár dny se například Ben Bernanke vyjádřil ve smyslu, že příští rok bude pro americkou ekonomiku skvělý, a zprávy z posledních dní z Evropy jsou také lepší.

OECD nabádá Německo, aby šlo cestou expanzivnější měnové politiky, a Evropskou centrální banku, aby snížila úrokové míry.

…

Otázka pro diskusi ekonomů na IHNED.cz vychází z pondělního Auditu a z článku Wolfganga Münchaua pro FT.

Autor v něm píše, že integrace Evropy se bude zrychleně odehrávat na úrovni eurozóny a mimo ni neexistuje udržitelná biosféra. Kromě Británie do této neudržitelné biosféry řadí i Českou republiku.