Spotřební daň na pohonné hmoty se v Česku jen tak snižovat nebude. V úvahu by připadla pouze cenová regulace ze strany státu, ale i to jen v případě, pokud by se ceny benzinu nebo nafty dostaly v Česku vysoko nad 40 korun za litr.

Vyplývá to z Analýzy nárůstu cen pohonných hmot, kterou si nechala vypracovat ministerstva financí a průmyslu a obchodu, a kterou má IHNED.cz k dispozici.

"...je patrné, že je to právě cena ropy, jež v současné době má rozhodující vliv na dynamiku cen pohonných hmot," píše se v závěru analýzy, jejíž předmětem bylo je zhodnocení vývoje cen pohonných hmot v České republice a případné možnosti státu reagovat na vysoké ceny pohonných hmot.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Zpráva byla vypracována na jaře tohoto roku, kdy se ceny na tuzemských čerpacích stanicích prudce zvedaly ke 40 korunám za litr.

V současnosti se pohybují kolem 35 korun za litr.

"V nejbližší době neočekáváme, že by hranice 40 korun byla prolomena. K úrovni 40 korun však není daleko. Stačí například kombinace růstu ceny ropy ze 110 na 125 USD za barel a oslabení koruny vůči dolaru z 19,50 na 21,50 a ceny benzínu se budou pohybovat kolem 40 korun za litr," říká analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

"Pokud by došlo k prudkému růstu pohonných hmot, vláda by se situací zabývala a již by měla jasně definované možnosti právě z této analýzy," vysvětluje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob a dodává, že se s ní ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ztotožňuje.

Výše spotřební daně v Česku je průměrná

Analýza například připomíná, že minimální výše spotřební daně je určená směrnicí Rady EU z roku 2003. V současné době přitom v EU činí 330 eur na 1000 litrů motorové nafty a  359 eur na 1000 litrů bezolovnatého benzinu (Natural 95).

V Česku je v současnosti u benzinu v průměru o zhruba 157 eur vyšší.

Pokud se ale podíváme na rozdíl sazeb bezolovnatého benzinu v ČR a EU, uvidíme, že se Česko pohybuje mezi zeměmi sedmadvacítky zhruba uprostřed.

Graf: Rozdíl sazeb bezolovnatého benzinu v EU a ČR (Analýza nárůstu cen PHM)

graf1

Spotřební daň je u nás vyšší o 4 koruny na litr například proti výši této daně v Kypru nebo Rumunsku. Na druhou stranu například v Nizozemsku řidiči platí o více než 5 korun vyšší spotřební daň.

V České republice se sazba spotřební daně měnila od vstupu do EU jen jednou, a to v roce 2010.

Vládě je často vytýkáno, že kvůli vysokým cenám pohonných hmot v Česku jezdí mnozí zahraniční i čeští dopravci tankovat naftu za hranice České republiky. Nejvíce z toho přitom v roce 2010 těžilo Slovensko, ale také Rakousko.

V Česku se od prvního ledna 2010 zvedla jak spotřební daň, tak DPH, která se také samozřejmě počítá do konečné ceny nafty.

"V té době slovenská vláda přistoupila k výraznému snížení spotřební daně z motorové nafty o 23,5 %. Tato kombinace kroků způsobila, že cena pohonných hmot se v České republice stala neatraktivní a část nákupů pohonných hmot se z České republiky přesunula na Slovensko," vysvětluje analýza.

Strašák: Snížení daně omezí příjmy státu

Analýza také vypočítává dopad snížení spotřební daně na příjmy státního rozpočtu. Snížení už bylo několikrát navrhováno, ministerstvo financí ho ale považovalo za příliš rizikové.

Obává se výpadku příjmů ve státním rozpočtu (viz. tabulka), dalším argumentem je také to, že by snížení sazby mohli využít prodejci k navýšení marží.

Co se týče dopadů na rozpočet, vše je propočítáno v tabulce níže.

Pokud by tedy došlo ke snížení sazby spotřební daně o 1 korunu na litr PHM, při nezměněné spotřebě by stát přišel o 4,4 miliardy korun. Do plusu by se dostal až při zvýšení poptávky o více než 10 %.

Tabulka: Snížení sazby spotřební daně a dopad na rozpočet (v mld.; Analýza nárůstu cen PHM)

tabulka1

Řešení: Regulace cen a daňové kontroly

Je tedy téměř jisté, že současná vláda ke snížení spotřební daně nesáhne.

Podle analýzy se jako nejefektivnější řešení z hlediska dopadů na státní rozpočet jeví v případě růstu cen PHM nad 40 korun za litr zavedení cenové regulace.

"Zákonné podmínky umožňují státu vyhlásit buď maximální rozsah možného zvýšení cen zboží ve vymezeném období, nebo maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období popř. stanovit závazný způsob při tvorbě ceny nebo její kalkulaci včetně zahrnování přeměřeného zisku do ceny. Všechny tyto podmínky lze vzájemně kombinovat," doporučuje se v analýze.

Daňová i celní správa by se také měla intenzivněji zabývat úniky při obchodování s PH, vyplývá ze závěru.

"Ministr financí se jako předkladatel analýzy s jejími výsledky ztotožňuje," doplnil Jakob.

"Zavedení cenové regulace není podle mého názoru příliš šťastné řešení. Osobně patřím dlouhodobě k zastáncům snížení daní," uzavírá Čermák.

Konečné rozhodnutí by ale záviselo na celé vládě.

Jaké jsou modely reagující na růst cen pohonných hmot a kde v zahraničí se česká vláda mlže v tomto směru inspirovat? Dozvíte se už brzy na IHNED.cz

Související