Jiří Dienstbier (43)

Vzdělání:
V roce 1997 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Kariéra:
Po studiích se živil jako advokát v právní kanceláři někdejšího polistopadového premiéra Mariána Čalfy. Už v letech 1990 až 1992 byl za studenty a Občanské fórum poslancem Federálního shromáždění. Později vstoupil do ČSSD a zabýval se komunální politikou. Od roku 2010 je stínovým ministrem spravedlnosti této strany a ve stejném roce ji vedl v pražských volbách. Loni se stal místopředsedou ČSSD a byl také zvolen senátorem. V horní parlamentní komoře nahradil zesnulého otce, disidenta Jiřího Dienstbiera.

Soukromí:
S partnerkou Jarkou má dospělého syna Jiřího. V minulosti choval včely, nyní ho ve volných chvílích zajímá historie a také pražský fotbalový klub Bohemians, k jehož záchraně přispěl.

Jiří Dienstbier je jediným prezidentským kandidátem, který se čtvrt století po pádu komunismu může pochlubit tím, že pochází z disidentské rodiny. Komunistický režim mu věznil otce, represe se do jisté míry dotkly i jeho samotného. Dodnes vzpomíná, jak mu včelaření na chalupě nedaleko České Lípy, kde se několik let staral o dva tři úly, pomáhalo srovnat pocuchané nervy.

Kvůli napojení rodiny na Chartu 77 nesměl jít na gymnázium a jen snít mohl o studiu historie. Kurzy politologie, hlavně o politice, dějinách i mezinárodních vztazích, měl i tak celkem pravidelně - díky debatám s otcem, který to nakonec z kotelny dotáhl až na polistopadového ministra zahraničí. Tyto rozmluvy stály ostatně na počátku jeho dnešního přesvědčení, že České republice bude nejlépe v těsně provázané Evropě.

Navzdory ne právě příjemným vzpomínkám na dětství Jiří Dienstbier junior na levici nezanevřel. Naopak. V sociální demokracii patří ke křídlu, které si do budoucna umí představit i na vládní úrovni spolupráci s komunisty. Té by nebránil ani jako hlava státu. V ČSSD jsou s jeho názory srozuměni - 15 milionů korun na prezidentskou kampaň jde výhradně ze stranické kasy.

Proč vůbec chcete být prezidentem?

Kdybych takovou možnost nevyužil, tak bych si to jednou vyčítal. Kdo by nechtěl ovlivnit nějakým zásadním způsobem to, co se v České republice děje?

Lidé mají v paměti Tomáše Garrigua Masaryka. Důstojného bělovlasého kmeta s dlouhou kariérou. Vám je 43 let.

Já to považuji za výhodu. Prezidentská funkce je u nás hodně mýtizovaná, úřad by se měl vykonávat daleko civilněji. Prezidentem nemusí být vysloužilý politik, který funkci dostane za odměnu jako přilepšení k důchodu. Střední věk dává člověku více sil, aby efektivně prosazoval své záměry.

Za předchozími prezidenty, Václavem Havlem i Václavem Klausem, přece jen už něco bylo. Co je za vámi?

Pokud mám uznat, že za nimi něco bylo, tak to mohu udělat jen v případě Václava Havla. Tím myslím jeho úsilí o svobodu před rokem 1989 a jeho neuvěřitelnou statečnost. Za to si zaslouží ohromnou úctu. K jeho účinkování v roli hlavy státu bych ale už měl řadu výhrad.

Je ale vaše dosavadní politická kariéra skutečně dostatečnou vizitkou ke zvolení prezidentem republiky?

Moje zkušenost s politikou je větší než u většiny jiných. Do politiky jsem se narodil, vyrůstal jsem v prostředí Charty 77 a pro moje rodiče bylo samozřejmé vystupovat veřejně na obhajobu věcí, které považovali za správné. Já sám byl ve studentském hnutí, v jedné ze skupin, které pořádaly v roce 1989 manifestaci k výročí 17. listopadu. Za studenty jsem byl poslancem, znám pražskou politiku a nyní i senát. To není zanedbatelný zápis, zda je dostatečný, si už musí každý vyhodnotit sám. Na druhou stranu mám i svoji profesi právníka, nejsem tedy na politice existenčně závislý, což je také důležité.

Může prezident přispět v boji s ekonomickou krizí?

Exekutivní pravomoci má vláda, snad s výjimkou jmenování členů bankovní rady. Prezident ale může pomoci vytvářet určitou společenskou atmosféru, otevírat podstatná témata, moderovat debatu. Protože hraje důležitou roli v zahraniční politice, měl by vytvářet předpoklady pro to, aby Česká republika udržovala dobré ekonomické vztahy se světem.


Týdeník Ekonom - č. 46/2012Měla by se Evropská unie více integrovat?
Je možné vybudovat štědrý sociální stát?
Proč panuje ve společnosti "blbá nálada"?

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 15. LISTOPADU.

banner 2

Související