Jiří Dienstbier je jediným prezidentským kandidátem, který se čtvrt století po pádu komunismu může pochlubit tím, že pochází z disidentské rodiny. Komunistický režim mu věznil otce, represe se do jisté míry dotkly i jeho samotného. Dodnes vzpomíná, jak mu včelaření na chalupě nedaleko České Lípy, kde se několik let staral o dva tři úly, pomáhalo srovnat pocuchané nervy.

Kvůli napojení rodiny na Chartu 77 nesměl jít na gymnázium a jen snít mohl o studiu historie. Kurzy politologie, hlavně o politice, dějinách i mezinárodních vztazích, měl i tak celkem pravidelně - díky debatám s otcem, který to nakonec z kotelny dotáhl až na polistopadového ministra zahraničí. Tyto rozmluvy stály ostatně na počátku jeho dnešního přesvědčení, že České republice bude nejlépe v těsně provázané Evropě.