Za největší středoevropskou pekárenskou firmu United Bakeries, kterou se spolumajitelé bratři Paříkové zatím neúspěšně pokusili prodat Agrofertu Andreje Babiše, by mohli - alespoň teoreticky - dostat zhruba čtyři miliardy korun. A kdyby stát chtěl náhodou prodat České dráhy, stály by nejméně 30 až 40 miliard korun. Nejčerstvější odhady, za kolik prodat firmu, lze odvodit ze studie, kterou vypracovala renomovaná společnost TPA Horwath a jejíž výsledky má týdeník Ekonom exkluzivně k dispozici.

Teoretická cena firmy vychází z metody transakčních násobků. V kostce řečeno, EBITDA (provozní zisk se zohledněním tržeb z prodeje majetku a odpisů) se vynásobí číslem odvozeným z už uskutečněných transakcí. Příklad: pokud by měla firma jako United Bakeries zisk EBITDA zhruba 450 milionů korun, pak vynásobení koeficientem 8,7 dává zhruba ony čtyři miliardy. Samozřejmě, že výsledná cena ještě závisí například na zadlužení firmy a mnoha dalších okolnostech (postavení na trhu, specifických podmínkách té které země) - nicméně analýza dává dobré vodítko nejen pro finanční nebo strategické investory, ale jasně také vypovídá o úspěšnosti jednotlivých oborů.

Experti zkoumali bezmála 1900 významných transakcí v evropských zemích včetně Ruska, zaměřili se na hlavní podnikatelské sektory, vyjma potravinářství. K němu jsou ovšem k dispozici obdobné údaje z další analýzy zahrnující skoro 1300 transakcí.

Poslední údaje za loňský rok jsou výmluvné. Nejlépe jsou na tom farmaceutické firmy, jež mají takřka "jistotu desetinásobku". Světová farmaceutická společnost Sanofi tedy udělala výborný obchod, když před několika lety koupila českou jedničku Zentivu. Výroba léčiv jako high-tech obor patří také mezi jeden z mála sektorů, kde transakční násobek v průběhu poslední pětiletky (analýza zahrnuje období let 2007 až 2011) navzdory ekonomické recesi ve vyspělém světě postupně rostl, ze 7,2 na 9,9. Výrobcům léčiv se zjevně vyplácejí i obrovské investice do vývoje nových léků - podle posledních údajů Evropské komise to trvá v průměru 12 let od první syntézy nového léku, než se ho podaří uvést do prodeje. A na trh se přitom dostane sotva 1 až 2 z 10 tisíc substancí, syntetizovaných v laboratořích na samém počátku vývoje.

Slušný násobek mají stále i potravinářské firmy (8,7), vodárenské podniky či společnosti zaměřené na hospodaření s odpady. Na středních pozicích co do výnosnosti prodeje se drží například energetické firmy, retail nebo služby.

Jako na houpačce si vede automobilový průmysl, jehož vliv na tvorbu HDP i zaměstnanost právě v Česku přitom stále roste. V roce 2007 se transakční násobek v tomto sektoru propadl na cifru 3,2, aby o rok později vyskočil na dvojnásobek - načež se loni zase propadl.

Není překvapením, že nejhůře se podnikatelé v současné době zbavují firem ve stavebnictví. Sektor se z průměrných hodnot v loňském roce dostal až na dno tabulky, transakční násobek má čtyřikrát slabší než farmaceutické firmy. Také za první pololetí letošního roku pokleslo podle posledních údajů Českého statistického úřadu stavebnictví o 6,7 procenta. Firmy samy předpokládají, že celoroční pokles oboru bude zhruba sedm procent, a návrat k růstu se nečeká ani příští rok.

Experti TPA Horwath nedělali podrobnou analýzu podle jednotlivých zemí - v některých státech totiž proběhlo tak málo významných obchodů, že by údaje byly zkreslené. Nicméně data potvrdila, že nejnižší násobek EBITDA byl v Polsku a Rakousku, a naopak nejvyšší zhodnocení firem se ukazovalo v Portugalsku či Belgii. Pro celou Evropu ovšem platí, že zatímco zhruba do roku 2008 ceny firem rostly, od krize jdou dolů - a také v současné době platí, že na trhu převládá nabídka firem k prodeji před poptávkou.

"Hlavním motivem k prodeji firem je přitom stále generační výměna, následuje motiv prodeje v tísni - například kvůli negativnímu výhledu hospodaření nebo obavám před další vlnou krize. Ale v neposlední řadě mají podnikatelé i důvody restrukturalizační - chtějí odprodat část byznysu s cílem koncentrovat se pouze na klíčové aktivity," vysvětluje pohnutky prodávajících majitelů firem manažer TPA Horwath Tomáš Podškubka.

Ze strany strategických investorů zaznamenávají analytici snahu spíše omezovat rizika než nějakou riskantnější akvizicí navýšit tržby, bojí se zadlužení. Finanční investoři se pak soustřeďují na doplňkové akvizice. "Pokud drží majetkovou účast v určitém oboru třeba v Polsku, tak se zajímají o další firmy v ostatních zemích střední a východní Evropy. Poté následuje buď konsolidace a prodej skupiny strategickému investorovi, nebo exit přes IPO na varšavské burze," dodává Tomáš Podškubka.

Pro porovnání s cenami evropských firem jsou zajímavé také údaje ze Spojených států. Zámořský žebříček podle sektorů zhruba kopíruje ten evropský, ovšem samotné hodnoty transakčního násobku jsou v USA většinou vyšší. Hlavním důvodem je podle expertů aktivnější a likvidnější americký trh, což cenu podniků zvedá nahoru.

Jaké jsou přitom výhledy v malé a otevřené ekonomice, kterou představuje právě Česko? I nadále bude obtížné prodávat firmy v sektoru stavebnictví - trh se pořád nezotavil, negativní vliv mají i úsporná opatření vlády a také potíže s čerpáním peněz z evropských fondů. "V posledním období převažují i negativní zprávy z automobilového průmyslu, kde klesá počet registrací nových vozů, u některých značek dramaticky," varuje Tomáš Podškubka. Naopak se dá čekat pokračující zájem investorů o energetiku, sektor vodního a odpadového hospodářství či průmyslovou výrobu s vysokou přidanou hodnotou. A samozřejmě se vyplácí i "sázka na tablety" - tedy farmaceutické firmy.

Martin Mařík

Kolik stojí vaše firma
Zdroj: Mergermarket, TPA Horwath

Jednou z největších akvizic českého trhu měl být prodej pekáren United Bakeries firmě Agrofert. Spolumajitel pekáren Marko Pařík (na snímku) ale zatím firmu neprodal, obchod zablokoval slovenský antimonopolní úřad. Foto: Isifa

Související