Týdeník Ekonom má k dispozici výsledky unikátní studie, kterou si nechala vypracoval německá společnost DHL. Tým desítek vědců a ekonomů v ní načrtl celkem pět různých scénářů, které svět vyobrazují například jako místo, kde státy hledí jen samy na sebe, nebo jako místo, kde tón neudávají národní vlády, ale radnice mnohamilionových měst.

Belgický ekonom Fathi Tlatli podle těchto závěrů připravuje návrhy konkrétních řešení pro budoucí rozvoj globální přepravy. (Rozhovor s ním najdete - ZDE.)

První scénář
Divoká ekonomika - hrozící kolaps

Svět se vyznačuje masivní spotřebou a vytrvalým hladem po energetických surovinách. Obchodní překážky byly odstraněny a celosvětový obchod vzkvétá. Ekonomická moc se přesunula do Asie a někdejší "rozvíjející se ekonomiky" zastínily Západ. Tento svět však v sobě již nese zárodek svého zániku: nekontrolované využívání přírodních zdrojů vede ke stále častějším přírodním katastrofám, které často narušují přepravu zboží a zásobování.

Druhý scénář
Vláda megaměst

Národní státy jsou oslabené a centrem světové moci se staly mnohamilionové metropole. Každá z nich řeší problémy se znečištěním a dopravními kolapsy, proto jsou nucené vzájemně spolupracovat. Jejich zájmem je volný obchod a takzvaný zelený růst. Místo národních vlád ale prosazují své zájmy raději přes nadnárodní instituce. Výroba ve městech se stává plně automatizovanou a doprava včetně té nákladní se stále více stěhuje pod zem. Své návyky mění i spotřebitelé - místo nákupu zboží preferují jeho pronájem.

Třetí scénář
Životní styl na míru

V tomhle světě jsou rozhodující individualizace a osobní spotřeba. Zákazníci si zvykli vytvářet si své vlastní produkty. Hlavní roli proto hraje technologie 3D tiskáren, jež spotřebitelům nabízejí možnost tisknout produkty na míru. Obchod se oproti dnešku rapidně změní. Masové využití tiskáren způsobí, že zboží bude třeba přepravovat pouze na krátké vzdálenosti, přičemž na velké vzdálenosti budou proudit zejména jen data, polotovary a nerostné suroviny. Důraz se začne klást na dodávky kazet pro 3D tiskárny, stejně jako na sběr a recyklaci starých produktů.

Čtvrtý scénář
Zhoubný protekcionismus

Globalizace je věcí minulosti. Hospodářské těžkosti a vzestup nacionalismu přiměly státy znovu zavádět bariéry pro pohyb osob i zboží. Technologický pokrok v důsledku toho stagnuje. Vysoké ceny energií a nedostatek surovin se stávají zdrojem válek a mezinárodního napětí. Za těchto okolností neexistuje žádné celosvětové úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zemské klima směřuje ke zvýšení o 3,5 stupně Celsia do konce století, a to se všemi důsledky, které tyto změny přinesou.

Pátý scénář
Přizpůsobení

V tomto světě původně dominovala vysoká úroveň spotřeby, jež byla důsledkem levné a automatizované výroby. Tento trend však vedl k rychlým změnám klimatu a častým přírodním katastrofám. Lidé se nyní tomu snaží přizpůsobit. Novým ekonomickým paradigmatem proto již není maximální efektivita, ale snížení zranitelnosti. Průmyslníci investují do robustních a odolných konstrukcí, budování zásobních kapacit a co nejbezpečnější dopravní infrastruktury. Při přepravě se upřednostňují kratší a méně složité dodavatelské řetězce. Výnosným byznysem se stává poskytování prostředků pro rychlou humanitární pomoc, která je každou chvíli zapotřebí.

Zdroj: Logistika 2050


VÍCE SE O TÉMATU DOČTETE V POSLEDNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

banner 2