Lidovec Václav Slavíček kroutí hlavou. Ani na chvilku neuvěřil, že by Miroslav Kalousek mohl vysokou politiku opustit. „Míra je jako korek. I když ho potopíte, zase se vynoří,“ říká na adresu ministra financí a místopředsedy TOP 09 jeho bývalý stranický kolega, blízký spolupracovník někdejšího šéfa KDU-ČSL Josefa Luxe. I jiní, včetně řady ekonomů a šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga, si odchod Kalouska nedovedou představit. Vidí v něm ztělesnění reforem.

Šéf státní kasy svoji vitalitu opět prokázal, když bez újmy přečkal mimořádné jednání poslanecké sněmovny, které se zabývalo jeho nestandardními telefonáty s vyšetřovatelem a policejním prezidentem v souvislosti s trestním stíháním jeho stranické kolegyně a exministryně obrany Vlasty Parkanové kvůli údajně předraženému nákupu armádních letounů Casa.

„To nebyla kauza, ale pokus o vytvoření kauzy. Byl tak trapný, že jsem ho od začátku nebral vážně,“ komentuje Kalousek ze své dovolené pro týdeník Ekonom poslední dění kolem své osoby.

Kalouskově sebejistotě či bohorovnosti se není co divit. Za 22 let v české politice toho rodák z jihočeské Bechyně zažil jako málokdo a na odstřel byl několikrát. I když byl ale občas okolnostmi donucen zařadit zpátečku, vždy jen na krátkou dobu. „On byl i tentokrát připraven odejít, aby se posléze mohl vrátit,“ říká vlivný zdroj z Kalouskova okolí. „Udělal to v minulosti už vícekrát a vždy se mu to vyplatilo. I v politice totiž platí, co tě nezabije, to tě posílí,“ dodává.

A to je právě pro Kalouska typické – jakýkoli zdánlivý pád ho v konečném důsledku katapultuje vzhůru. Teď už před ním leží jen funkce premiéra či prezidenta. Dočká se jich někdy? „To si opravdu představit nedovedu. Jednak proto, že Kalouskova TOP 09 již promarnila šanci stát se politickým hegemonem, a také proto, že v případě nominace na nejvyšší ústavní funkce by se dostaly pod zvětšovací sklo všechny Kalouskovy průšvihy z minulosti,“ domnívá se politolog Jiří Pehe. U Kalouska ale už dvě desetiletí platí, že nemožné se stává skutečností…

Mladý kluk s ježečkem

Ačkoli dnes patří k nepřehlédnutelným postavám na politické scéně, blížící se Klausovu či Zemanovu formátu, jeho cesta na politický „Olymp“ byla velmi klikatá. Od samého počátku ale vynikal aktivitou a pracovitostí. Ostatně takový byl zřejmě již před rokem 1989, kdy jakožto absolvent Vysoké školy chemicko-technologické pracoval v pražském státním podniku Mitas (výrobce pneumatik) coby vedoucí investičního útvaru.

Týdeník Ekonom - č. 31-32/2012Z té doby si na něho vzpomíná i někdejší člen ÚV KSČ a šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán. „Poznal jsem ho v roce 1988, když jsem byl v podniku na kontrolním dnu. Tehdy vázla dostavba nového Mitasu na Zahradním Městě. Já jim říkám, soudruzi, pokud z tohoto dnešního jednání nevyplyne, že do měsíce je vše hotovo, tak tady dojde k velkým personálním změnám. Budeme to tady měnit, protože jste se na to dívali… A já se ptám, kdo z vás si myslí, že moje varianta je správná – tvrdě do toho jít, dostavět to a nečumět… A tehdy mě podpořili dva lidé, výrobní náměstek Plaček a jakýsi Kalousek, který dělal v investičním oddělení. Takový mladý kluk s ježečkem na hlavě…“ rozpomíná se po letech Štěpán pro týdeník Ekonom na Kalouskovo vstřícné chování.


VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM (LETNÍ DVOJČÍSLO), KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

banner 2

Související