Následující měsíce budou pro automobilový průmysl kruté. Všude se mluví o úsporách a právě koupi vozu může většina zákazníků odložit. Poptávku snižuje i demografický vývoj. V Evropě je více závodů na výrobu aut, než jich stárnoucí kontinent uživí. Opět proto zaznívají hlasy, že české hospodářství je na automobilech příliš závislé.

Z prvního kola krize však vyšel tuzemský automobilový průmysl dobře. Nezaznamenal takový propad jako ostatní obory zpracovatelského průmyslu, a jako první začal opět růst. Česká ekonomika závisí na vývozu, přičemž nejdůležitějším exportním produktem jsou právě vozidla a jejich díly. V automobilkách bývají nadprůměrné mzdy, takže jejich pracovníci zachraňují poptávku po službách a spotřebním zboží.

O automobilkách se často říká, že zaměstnávají nekvalifikované. Součástí tohoto průmyslu jsou však nejen montážní linky, ale i špičková vývojová pracoviště. Česko se od Polska či Rumunska liší hlavně tím, že zde existovaly továrny, které vyvíjely a vyráběly veškeré komponenty. Tento průmysl přežil a rozvinul se, zatímco jiné obory téměř zanikly. Inženýr se přizpůsobí. Ve firmách, které vyrábějí automobilové díly, tak našli uplatnění technici, kteří se původně věnovali vývoji letadel či jaderným reaktorům. Právě jejich mimořádné schopnosti přilákaly investory.

Automobilky ovšem nečekají snadné časy. TPCA montuje v podstatě jen jeden a již značně okoukaný model, takže bude omezovat produkci. Škoda a Hyundai mají pestřejší nabídku a lepší vyhlídky, ale proti prudkému pádu evropského trhu imunní nejsou. Jenže automobilový průmysl bude ještě dlouho představovat hlavní obor české ekonomiky. Pokud nyní začnou velké západoevropské státy hledat opatření na podporu hospodářského růstu, neměli bychom jim škodolibě přát nezdar. O tom, jaká tady bude na konci roku zaměstnanost, totiž do značné míry rozhodne důvěra německých, britských a francouzských motoristů.

Petr Korbel, redaktor týdeníku Ekonom

Související