Středočeskému státnímu zástupci Petru Jirátovi začíná horké léto. Po pauze, kterou si vzal na prostudování spisu, se v těchto dnech naplno ujímá dozorování kauzy Davida Ratha.

Na jeho další rozhodování přitom čeká nejen bývalý hejtman, ale také zaměstnanci stavebních firem Konstruktiva Branko a FISA i poradenské společnosti ML Complet. Každá z nich má totiž svého manažera ve vazbě kvůli podezření, že se zapletl do manipulování krajských zakázek. A státní zastupitelství nyní zvažuje, zda v případě jejich firem využije půl roku starý zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

Pokud by se tak stalo, firmám by hrozily nejen finanční sankce, ale například i pozastavení činnosti nebo rovnou zrušení.

Už teď je jisté, že Jirátovo rozhodování budou sledovat také jeho kolegové z jiných státních zastupitelstev. Vzhledem k tomu, jak je Rathova kauza medializovaná, by se totiž jeho verdikt o stíhání nebo nestíhání firem stal vodítkem pro ostatní, jak tento předpis používat.

Ke svému rozhodování se Jirát zatím vyjadřuje jen obecně. "Zda a v jakém rozsahu může být uplatněna i trestní odpovědnost právnických osob v tomto řízení, bude záviset na komplexním vyhodnocení všech opatřených důkazů," říká Jirát.

Týdeník Ekonom proto blíže prozkoumal, za jakých okolností mohou žalobci tento paragraf využít.

Základní otázky

Státní zástupce bude muset v zásadě odpovědět na několik více či méně náročných dotazů. Ty rozhodující jsou v zásadě tři. Za prvé: Jednali obvinění manažeři na vlastní pěst, nebo jako zástupci svých firem? V případě Rathovy kauzy se odpověď zdá být jasná - vzhledem k tomu, že jejich angažmá souviselo se státními zakázkami, na které si mohly sáhnout pouze právnické osoby, je téměř vyloučené, že by jednali za sebe.

Následuje tedy druhý dotaz: Spáchali zástupci firem trestný čin? Na tuto otázku zatím žalobce odpověď nezná. Bude totiž záviset na tom, jak společně s policií vyhodnotí důkazy a zda následně rozhodne, že manažery pošle k soudu.

Pokud se tak stane, musí odpovědět na třetí a nejspíše nejtěžší dotaz: V čí prospěch manažeři jednali? Chtěli obohatit pouze sebe, nebo případný výdělek ponechat na účtech firmy a použít ho k jejímu dalšímu fungování? A pokud usoudí, že trestný čin byl spáchán ve prospěch firmy, jejímu trestnímu stíhání by již nic nemělo bránit. Na verdikt o této otázce mohou mít zásadní vliv svědectví dalších představitelů firmy, jež však prozatím zůstávají tajemstvím.

O tom, že rozhodování státního zástupce bude složité, není pochyb. "Hospodářské trestné činy a kriminalita bílých límečků v podobě korupce jsou pro dokazování nejsložitější případy vůbec," říká Markéta Císařová, advokátka právní kanceláře Allen & Overy.

Na celé věci je zajímavá ještě jedna věc - pokud se žalobci skutečně rozhodnou firmy z Rathovy kauzy stíhat, půjde nepochybně o nejsledovanější případ svého druhu. Zda půjde také o první případ obvinění právnické osoby, už ale s takovou jistotou říci nelze. Týdeník Ekonom totiž při analyzování nového zákona zjistil, že statistiky ministerstva spravedlnosti, které mají údaje o podobných kauzách schraňovat, jsou nespolehlivé.

O co šlo? Koncem května se redaktoři Ekonomu zeptali ministerstva, kolik případů stíhání firem se již v Česku objevilo. Odpověď byla konkrétní. "U okresních státních zastupitelstev evidují dvě stíhání, která již skončila obžalobou právnické osoby," napsal mluvčí Jiří Hovorka.

Šlo o zajímavé sdělení: vzhledem k tomu, jak je zákon nový, a ačkoli k němu ještě ani všichni žalobci nedostali patřičné školení, bylo překvapivé, že již dva případy zamířily před soudce.

První případ? Chybná evidence

Týdeník Ekonom se proto pokusil tyto případy dohledat a popsat. Protože ministerské statistiky shromažďují data jen na úrovni krajů, redaktoři oslovili 17 okresních státních zastupitelstev s otázkou, zda některé z nich případ dozoruje. Výsledek? Nikde nic podobného nevedou.

Na severní Moravě, kde se měl odehrávat první z případů, všech 11 zastupitelstev napsalo, že o ničem nevědí.

Konkrétnější byli v severních Čechách, kde se měl objevit druhý případ. "Chybným zaevidováním pracovnice kanceláře došlo k vyznačení této věci ve výkazech ministerstva. Předpokládám tedy, že pokud uvádíte jednu obžalobu podanou na právnickou osobu okresním státním zastupitelstvím, jedná se o administrativní pochybení zdejšího úřadu, kdy však žádná taková obžaloba podána nebyla," napsal okresní státní zástupce z Ústí nad Labem Pavel Kaláb.

Možné chyby následně přiznalo i ministerstvo spravedlnosti. "Pochopitelně nelze vyloučit, že vstupní údaje byly do informačního systému zadány chybně, což se pak automaticky projeví i na statistickém výstupu. Tyto chybné údaje nicméně budou tvořit zcela zanedbatelný podíl ze všech evidovaných dat v jednotlivých agendách," zdůraznil mluvčí Hovorka.

Podle něho však o žádný velký průšvih nejde. "Pro ministerstvo mají tyto výstupy primárně informativní charakter. Lze jich využít například pro zmapování práce soudů a vyřizování jednotlivých soudních agend," dodává Hovorka.

Vladimír Šnídl, Tomáš Hülle

Kdy bude firma trestně stíhána



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Verdikt z Rathovy kauzy bude vodítkem pro ostatní žalobce.

Začne policie v kauze Rath stíhat firmy? Podle žalobce Petra Jiráta rozhodnou důkazy zajištěné při šetření jejich manažerů. Foto: ČTK

Související