Údaje o tuzemské produkci vozů Tatra letos zatím vypadají neradostně. Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu vyrobila kopřivnická společnost v České republice do konce letošního května jen 192 nákladních aut, zatímco ve stejném loňském období jich bylo 303. Generální ředitel Ronald Adams přesto tvrdí, že za celý letošní rok firma prodá více než loni. "Předpokládáme, že dodáme přibližně 1000 vozidel, z nichž zhruba 20 procent je určeno pro český a slovenský trh a 80 procent na export do dalších zemí," upřesňuje Adams. V loňském roce Tatra prodala asi 700 vozidel.

Firma zdůrazňuje, že její klíčové trhy se po krizi zotavují. Díky tomu získala nové lukrativní zakázky od brazilské armády, ze Saúdské Arábie, z Ruska a dalších států bývalého Sovětského svazu. "Z Ruska, respektive zemí SNS, letos očekáváme ještě zakázky na více než 200 dalších vozů, z Austrálie na více než 100 vozů a z regionu Středního východu a severní Afriky na více než 200 vozidel," tvrdí Adams.

Jenže ani tento očekávaný prudký růst v druhém pololetí by nemusel stačit, aby se firma dostala do zisku. V roce 2010 se podnik k tisícovce v tuzemsku vyrobených vozů také blížil, přesto vykázal provozní ztrátu 80 milionů korun. O rok dříve vyrobil v České republice přes 800 aut a provozní ztráta činila 408 milionů. Kopřivnická továrna byla totiž vybudována na mnohem vyšší výkony. Například v roce 1989 vyrobila 15 326 vozidel, ale i v předkrizovém roce 2008 jejich počet přesahoval dva tisíce.

Adams ovšem věří, že hospodaření firmy se za letošní rok překlopí do plusu. "Naše hranice rentability klesla na přibližně 1000 kusů za rok, neboť se nám podařilo významně snížit náklady, a to fixní i variabilní," prohlašuje šéf kopřivnické firmy.

Audit k poslední výroční zprávě však obsahuje výhradu. Podle firmy KPMG totiž není Tatra z důvodu probíhající restrukturalizace schopna sestavit dostatečně spolehlivé dlouhodobé plány. Společnost je přitom podle auditora závislá na úvěrovém financování. Své závazky řádně splácela, ale nedokázala plnit všechny podmínky úvěrových smluv.

Adams tvrdí, že Tatra má nyní stejné bankovní financování, jako měla v několika posledních letech. "Nic se na něm nezměnilo. S růstem objemu výroby budeme dále potřebovat zvýšit náš provozní kapitál, abychom nové objednávky mohli uspokojit," dodává.

Pověst značky Tatra pošramotila také úplatkářská aféra v Indii, byť v ní kopřivnická společnost přímo nefiguruje. Kauza se týká licenčních vozů, které dodává firma Bharat Earth Movers. Ta využívá některé komponenty z Tatry, které představují 30 až 35 procent hodnoty licenčních vozidel.

Úplatek v přepočtu asi za 50 milionů korun měl údajně přimět jednoho generála, aby změnil svůj verdikt, že tyto vozy značky Tatra jsou předražené a nekvalitní a že je tedy vojsko přestane kupovat. Indická armáda odebrala od roku 1986 asi sedm tisíc tatrovek a samotné ministerstvo obrany prohlásilo, že velitelé jednotek si nikdy na kvalitu vozidel nestěžovali. Tatra se proto domnívá, že obvinění je součástí lokálního konkurenčního boje. Zdůrazňuje, že vozy Tatra používají armády 38 zemí světa, v mnoha státech slouží již řadu desetiletí a k jejich životnosti či technickým parametrům nikdy nebyly žádné výhrady.

Petr Korbel

 

Tatra chce letos zvýšit prodeje, zatím se však její výroba propadla o třetinu. Foto: Bloomberg

Související