Z rodinného domu a zahrádky Ludmily Sládkové v Temelíně je jaderná elektrárna vidět jako na dlani. Vzdušnou čarou přes louky je to odhadem 1,5 kilometru. Třiašedesátiletá žena pamatuje jak výstavbu prvního a druhého bloku, tak i velké akce protijaderných aktivistů s tím spojené. "Asi kilometr od nás mívali tábor. Vázali se k branám, nebo na chladicí věže věšeli transparenty," vzpomíná Sládková. To vše je ovšem minulostí, a to i přesto, že právě v těchto dnech začíná veřejné projednávání vlivu rozšíření temelínské elektrárny na životní prostředí (EIA).

Klid okolo elektrárny je však pouze zdánlivý. Protestní akce se jen z ulic přesunuly o několik pater výše - do soudních a vládních budov. "Ze začátku měly blokády smysl, ale nyní by nám uškodily," tvrdí Monika Wittingerová, předsedkyně Jihočeských matek.

Protijaderní aktivisté jdou nyní oficiálními cestami. Do plamenné diskuse kolem studie EIA se vedle "Matek" chystají také odpůrci z Německa a Rakouska. "Sesbírali jsme 22 500 připomínek a hodláme je prezentovat na veřejném projednávání," říká Roland Egger, předseda rakouského sdružení Atomstopp.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová slibuje, že se podněty zahraničních aktivistů dostanou ke zpracovateli posudku EIA. Ale Rakušané a Němci se obávají, že jejich připomínky nebudou mít právní relevanci, protože nejsou občany České republiky. Tento pocit v nich převládl zvláště po nedávném prohlášení ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se v německém listu Süddeutsche Zeitung ohradil proti bavorské kritice dostavby Temelína. Zdůraznil svrchované právo Česka rozhodnout o své energetické koncepci.

Ekologové nyní toto "svrchované právo" chtějí otestovat u evropských soudů, u kterých si hodlají stěžovat, že řízení EIA neprobíhá podle unijních směrnic.

Čeští odpůrci jaderné energetiky zase chtějí svých cílů dosáhnout přes peníze. ČEZ totiž nyní prověřuje možnost, že by se v investici na rozšíření Temelína spojil se strategickým partnerem. "Mnohem účinnější je nyní přesvědčování bank a investorů, aby na uvedenou investici nepůjčovali. Jestli budeme kvůli Temelínu někam lézt či něco blokovat, bude to spíše centrála americké banky J.P. Morgan či francouzské Société Générale než chladicí věž," říká Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.

Podle Františka Hezoučkého, který stál v čele temelínské elektrárny v době její dostavby, je právě nedostatek peněz jediný faktor, který může výstavbu dalších dvou bloků zastavit. Podobně uvažuje i analytik Jiří Gavor ze společnosti ENA zabývající se poradenstvím v oblasti energetiky: "Temelínská investice se postupně stává stále rizikovější."

Zdroje tu jsou

Ovšem peníze hrají nemalou roli také u "zelených" organizací. Krize totiž omezila i výdaje dosud štědrých zahraničních sponzorů. Zvlášť poté, co si rakouští politici přiznali, že vynaložené prostředky na podporu blokád česko-rakouských hranic byly vyhozené oknem. "Klíčových cílů Horních Rakous, a to nespuštění Temelína ani zlepšení jeho bezpečnostních standardů, se zatím nepodařilo dosáhnout," konstatoval v obsáhlé zprávě o využívání zemských dotací hornorakouský Zemský účetní dvůr (obdoba českého NKÚ).

Jen v letech 2007 až 2010 získala sdružení na projekty proti Temelínu a jaderné energetice bezmála dva miliony eur. Čeští aktivisté si tak od Hornorakouské zemské vlády ročně rozdělovali kolem 200 tisíc eur. Jenže doba hojnosti skončila.

Například Jihočeské matky, které dostávají 99 procent peněz na provoz od Hornorakouské vlády, v roce 2003 hospodařily s rozpočtem 2,6 milionu korun, letos s 950 tisíci. Z nich hradí veškerý provoz včetně mezd.

"Pokud bychom počítali kompletní rozpočet na veškerou práci, která přísně vzato přímo usilovala o to, aby vláda ukončila výstavbu Temelína, pak by to v 90. letech byly řádově stovky tisíc, nebo maximálně dva miliony korun ročně. Letos by to byla víceméně nula," přiznává Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha.

Obdobně hovoří zástupci i dalších aktivistů. "Dříve jsme na boj s Temelínem dávali stovky tisíc korun ročně. Loni i letos to bylo kolem 20 tisíc," uvedl Rovenský z Greenpeace.

Jediný, kdo nešetří, je ČEZ. Například samotné obci Temelín s tisícovkou obyvatel ročně dává 12 milionů korun. Bohatá obec tak od lidí nemusí vybírat poplatky za svoz odpadu a za psy ani daně z nemovitostí.

Marcela Honsová
spolupracovnice redakce

Jestli budeme kvůli Temelínu něco blokovat, bude to spíše centrála americké banky J.P. Morgan

Jan Rovenský
vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR

Velkolepé protestní show se už pod temelínskými věžemi nekonají. Rakouští chlebodárci totiž aktivistům přiškrtili rozpočty. Foto: ČTK

Související
Zobrazit