Příčinou středeční nehody ruského vojenského letounu An-30 v Čáslavi mohl být požár v kabině, a ne zlomená přední noha podvozku, jak tvrdilo ruské ministerstvo obrany. S alternativní verzí nehody přišel ve čtvrtek ruský list Kommersant. Podle něj příčinou požáru mohlo být i tajné "vylepšování" pozorovací techniky nad povolený rámec.

Deník také ocenil pohotovost českých hasičů, díky níž se podařilo zachránit posádku a pasažéry. Do Čáslavi ve čtvrtek dorazí ruští vyšetřovatelé nehody. Dokud odborníci letoun neprohlédnou, nebudou ho Češi z místa havárie odklízet.

Na letišti u Čáslavi kolem středečního poledne při přistání havaroval speciální letoun ruské pozorovací mise a začal hořet. Na palubě bylo 23 lidí, šest z nich bylo zraněno, podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka jsou všichni zranění mimo ohrožení života.

Oslovení experti podle Kommersantu sice nevylučují, že se zlomená noha podvozku mohla stát příčinou nehody, ale považují tuto verzi za málo pravděpodobnou.

"Přistání se totiž podle odborníků nepovedlo ještě dlouho před tím, než se kola stroje dotkla země," napsal list. O tom svědčí například příliš vysoká rychlost letadla při klesání na přistání, kvůli jejímuž snížení musela posádka vysunout klapky do příliš velkého úhlu, netypického pro běžná přistání An-30. Přistání stroje pak bylo dosti tvrdé, navíc piloti se sotva trefili na dráhu, a to až na její konec.

"Takovým způsobem se zlomení nohy podvozku a vyjetí z dráhy jeví zcela logickým koncem chyb udělaných ještě ve vzduchu," podotkl list.

 

Odborníci předpokládají, že tvrdé přistání lze vysvětlit tím, že posádka musela přistávat nikoliv normálně, ale nouzově, nejspíše kvůli požáru či dýmu v kabině. O tom podle listu svědčí i fotografie ohořelých trosek An-30 - letoun byl poškozen právě v místě, kde se nalézá panel, ke kterému jsou připojeny kabely veškeré snímací techniky speciálního letounu pro pozorovací mise.

Došlo ke zkratu?

Podle expertů je právě tento panel místem hrozícím vznikem požárů, protože spojuje množství kabelů a často zde dochází ke zkratům.

"Konstrukční problém ještě často zhoršuje snaha samých pozorovatelů zasahovat do provozu panelu," podotkl deník. Problém podle něj spočívá v tom, že mezinárodní dohody umožňují instalovat na palubě letounu jen kamery s poměrně nízkým rozlišením. Ty například dokážou zaznamenat tank, ale už nedovolí rozeznat konkrétní typ či rozlišit skutečného obrněnce od makety.

"V honbě za kvalitnějšími snímky ruští i zahraniční vojenští odborníci často modernizují 'nedokonalou' snímací techniku, v utajení před partnery a na své riziko," poznamenal deník.