Seznam míst, kam tu a tam vyrážejí na výjezdní zasedání poslanci sněmovny, je přepestrý. Tak třeba pražský hotel Hilton hostil před časem schůzku rozpočtového výboru s předáky hazardního průmyslu. Tentýž výbor se jindy spolu s výborem zemědělským vypravil do pivovaru Staropramen.

Poslanci v minulosti navštívili i vizovickou likérku, jihomoravské vinné sklepy, Městské divadlo v Brně a lecjakou jinou zajímavost. Když však měl v úterý mandátový a imunitní výbor možnost rozšířit portfolio destinací o vazební věznici v Litoměřicích, kde mohl exkluzivně jednat s kolegou Davidem Rathem, nechal si příležitost proklouznout mezi prsty. Upřednostnil pražskou usedlost Spiritka.

Škoda. Pokud by se totiž čeští poslanci měli s nějakým prostředím pořádně seznámit, pak je to právě vězení. Damoklův meč této instituce se vznáší nad čím dál větším počtem zákonodárců. Dokonce lze říci, že znalost poměrů za mřížemi začíná být na parlamentní půdě užitečnější než sběr zážitků ze sladovny či z prohlídky destilační kolony.

Představa, že se Rathovo ústavní právo vykonávat mandát bude dodržovat tak, že za ním bude do Litoměřic pravidelně jezdit 155 poslanců a 44 poslankyň, je absurdní jen na první pohled. Rakouský říšský sněm se roku 1848 před revolucí ve Vídni a v Budapešti uchýlil do arcibiskupského zámku v Kroměříži. V Litoměřicích by neutrální půdu pro schůze s izolovaným poslancem mohlo poskytnout biskupské návrší. Tam by se poslanci zbavili tísnivého malostranského pocitu, že leží prezidentovi u nohou.

Ale vážně. Opravdu by stálo za to hned na začátku každého volebního období pořádat výpravu Poslanecké sněmovny třeba s doprovodem kancléře Petra Kynštetra na den do vazební věznice. Jako protikorupční varování. A nad bránou by tam mohla stát okřídlená věta: Co jste vy, byli jsme i my.

Jan Štětka
redaktor týdeníku Ekonom

"Znalost poměrů za mřížemi je pro poslance užitečnější než zážitky ze sladovny."

Související