Alex Gorsky, který se koncem dubna ujal vedení amerického zdravotnického kolosu Johnson & Johnson (J&J), má důvody k radosti i k zlosti. Na jedné straně mu jeho předchůdce Bill Weldon zanechal dobré finanční výsledky a značnou provozní hotovost. Na straně druhé ovšem poškodil pověst 126 let fungující firmy nedostatečnou kontrolou kvality, což vedlo k několika soudním procesům.

Za posledních deset let, kdy bývalý generální ředitel Weldon tuto "rodinu 250 podniků" vedl, se tržby více než zdvojnásobily. Nový šéf Gorsky si samozřejmě finančních úspěchů váží, zároveň ho však hněte, že v minulých letech byly některé dceřiné firmy J&J na štíru s kvalitou svých produktů.

Chce se proto zejména zaměřit na její kontrolu, aby Johnson & Johnson už nemusel jako v posledních letech stahovat z prodeje několik stovek milionů léků. Gorsky se ale jmenovitě nezmínil o tisících vadných náhradách kyčelního kloubu, které musely být rovněž staženy z prodeje.

Pominul i chystanou žalobu více než 6000 pacientů postižených na zdraví vadami těchto protéz. Stažení 93 tisíc náhrad z prodeje přišlo J&J v minulých dvou letech asi na 800 milionů dolarů.

Nervy z armádního výcviku

Avšak ani sám Alex Gorsky se nemůže vyvléci z odpovědnosti. Od roku 2009 do letošního jmenování šéfem koncernu měl na starost skupinu lékařských přístrojů pro chirurgii a diagnostiku, tedy i dceřinou firmu DePuy Orthopedics, která vadné protézy vyráběla.

Zatím je ale brzy na to, aby si dělal vrásky. Navíc má výborné nervy: v mládí byl vybrán, aby sloužil u americké speciální elitní jednotky U.S. Army Rangers, která prováděla "přímé, tajné a záchranné akce". Angažmá v těchto silách ho naučilo rozhodovat se sice rychle, ale až po zralé úvaze.

Podle lidí, kteří jsou mu nablízku, řeší problémy "antiintuitivně". Gorsky tvrdí, že data sama o sobě nejsou informacemi, je třeba je racionálně a kriticky zhodnotit a uvést je do souvislostí. I ve svých 51 letech si přitom zachovává "fyzičku". Každé ráno ve 4.45 vyráží tento bývalý maratonec a triatlonista na delší běh, aby si vyčistil hlavu.

Charakterizuje ho i velmi osobitý názor na rozhodovací proces: "Nemusíš mít na 100 procent pravdu. Stačí, když ji máš ze 60 procent. Pokud budeš čekat na 100 procent, ztratíš přednost rychlosti. Nedopusť, aby perfektní rozhodnutí bylo nepřítelem dobrého rozhodnutí."


Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 10. května, nebo pod odkazem níže:

banner 2
Související