Levicový posun v Evropě, neboli "Evropské jaro", tak už někteří komentátoři pokřtili nynější vývoj ve Francii a Řecku. Škrty pravicových vlád narážejí na odpor. Obrat jiným politickým směrem definitivně potvrdilo druhé kolo prezidentských voleb ve Francii, které skončilo vítězstvím socialistického kandidáta Françoise Hollanda.

Tento posun však nemusí být jen levicový. Výsledky prvního kola voleb ukázaly, že skoro třetina občanů, kteří šli k urnám, volila extremistické strany: pravicovou Národní frontu Marine Le Penové (19 %) a komunistickou Levicovou frontu (11 %). Nejhorší na tom je to, že podle řady komentátorů tyto výsledky jen potvrzují celoevropský trend. "Lze hledat útěchu v tom, že na Breivika budeme nahlížet jako na osamoceného blázna, jehož čin byl ojedinělým případem. Avšak skutečnost je taková, že nenávist a netolerance v dnešní Evropě jsou na vzrůstu," soudí Benjamin Ward, zástupce ředitele pro evropské a středoasijské oddělení Human Rights Watch.

Krize se stále více prohlubuje, a je tedy načase, aby se politici zamysleli a zkusili věci začít dělat trochu jinak. Pokud se totiž situace bude nadále zhoršovat, hrozí, že z krize ekonomické vzklíčí vážná krize politická. Může nastat i to, co Evropa zažila ve 30. letech minulého století, kdy hospodářské problémy vedly ke kolapsu demokracie.

Těmto obavám nahrává i úspěch extremistických stran během parlamentních voleb v Řecku. Podle posledních výsledků se jako druhá umístila koalice extrémní levice s názvem SYRIZA, která získala 16,8 procenta hlasů, komunisty volilo 8,5 procenta a extrémně pravicové hnutí Zlatý úsvit získalo 7 procent, a poprvé tak vstupuje do parlamentu. Špatně si nevedla ani zcela nová nacionalistická strana Nezávislí Řekové, která získala 10,6 procenta.

A Francie či Řecko nejsou jediné země, které obracejí plachty. Přinejmenším to potvrzuje nedávný úspěch levicového Roberta Fica na Slovensku, levicová vláda v Dánsku i úspěch labouristů v místních volbách v Británii.

Může za to krize

Je to zjevně reakce na to, že Evropská unie se potýká s hospodářskou krizí, jejíž důsledky jsou podle řady ekonomů ještě horší než v době velké deprese ve 30. letech minulého století. Doposud si peněžní injekci vyžádalo Irsko, Portugalsko, Řecko dokonce dvě. Ozdravnou pomoc budou možná brzy potřebovat Itálie a Španělsko. A tyto země nejsou jediné, které mají problémy, prohlubující se deficity státních rozpočtů jsou už charakteristické pro veřejné finance většiny zemí.

Krize odhalila, že státy s penězi daňových poplatníků hospodařily rozšafně a navíc neváhaly použít půjček, což vedlo k nárůstu státního dluhu. Zvlášť "namočené" byly levicové vlády, a proto od roku 2008 došlo v Evropě k nárůstu vlivu pravicových vlád. Ještě před několika měsíci byla Evropa až na výjimku několika států (Belgie, Dánska, Rakouska) skoro úplně "modrá". Pravice, jak se zdálo, nabízela řešení proti rozhazovačnosti levice, což mělo krizi zastavit.

INFOGRAFIKA: Kdo vládne v Evropě (pro zvětšení klikněte na grafiku)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 10. května, nebo pod odkazem níže:

banner 2
Související