Levicový posun v Evropě, neboli "Evropské jaro", tak už někteří komentátoři pokřtili nynější vývoj ve Francii a Řecku. Škrty pravicových vlád narážejí na odpor. Obrat jiným politickým směrem definitivně potvrdilo druhé kolo prezidentských voleb ve Francii, které skončilo vítězstvím socialistického kandidáta Françoise Hollanda.

Tento posun však nemusí být jen levicový. Výsledky prvního kola voleb ukázaly, že skoro třetina občanů, kteří šli k urnám, volila extremistické strany: pravicovou Národní frontu Marine Le Penové (19 %) a komunistickou Levicovou frontu (11 %). Nejhorší na tom je to, že podle řady komentátorů tyto výsledky jen potvrzují celoevropský trend. "Lze hledat útěchu v tom, že na Breivika budeme nahlížet jako na osamoceného blázna, jehož čin byl ojedinělým případem. Avšak skutečnost je taková, že nenávist a netolerance v dnešní Evropě jsou na vzrůstu," soudí Benjamin Ward, zástupce ředitele pro evropské a středoasijské oddělení Human Rights Watch.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.