Brazílie a Mexiko: Souboj ekonomických obrů spěje do finále

Brazílie: ráj na zemi nebo hospodářský zázrak, který nabízí jedinečné příležitosti ke zbohatnutí. Mexiko: prakticky válečná zóna, jejíž ekonomika stagnuje. Nebo jinak - Brazílie jako ukázka úspěchu hodná následování a Mexiko jako odstrašující případ. To jsou dnes převládající pohledy na dvě největší latinskoamerické ekonomiky.

"Je snad skoro zbytečné říkat, že Mexičany takové srovnání nadmíru dráždí a Brazilce naopak velmi okouzluje," říká politický komentátor Jorge Castaneda. "Přitom v 90. letech zněl ten příběh zcela opačně - a vyvolával tak brazilské pobouření a mexickou aroganci," dodává Castaneda, který v letech 2000 až 2003 zastával post mexického ministra zahraničí.

Na počátku 90. let 20. století byl mexický model - postavený na otevřené ekonomice - mezi analytiky obecně považován za velmi úspěšný. Vláda rozjela reformy v neoliberálním duchu, včetně privatizace řady státních podniků. Mexiko se stalo investičním hitem, příliv kapitálu ze zahraničí se znásobil.

Brazílie byla naopak jen málo atraktivní. Stala se obětí svých tradičních "neřestí": inflace, která se chronicky vymykala kontrole, zastaralé struktury průmyslu, který požíval značnou ochranu před konkurencí ze zahraničí, či populistické makroekonomické politiky.

Investoři se bojí Mexika

Jenže tenhle pohled se začal měnit. Vnitropolitické skandály, které Mexikem otřásly v polovině 90. let - zejména povstání v Chiapasu a vražda prezidentského kandidáta Luise Donalda Colosia - značně vyděsily investory. To následně spolu se slabým bankovním sektorem a nedostatečnými devizovými rezervami vedlo k prudkému znehodnocení pesa a propadu ekonomiky (o 6,2 procenta v roce 1995). I když se hospodářství z tohoto šoku poměrně rychle otřepalo, důvěra investorů zůstala dlouho otřesena.

Z ekonomicky nevyzpytatelné Brazílie se postupně, a hlavně díky čínskému hladu po nerostných surovinách a ohromným vládním investicím do budování infrastruktury, naopak stala investory vyhledávaná nevěsta. Zmíněné faktory prakticky pomohly zemi beze ztrát přežít krizový rok 2009. Zatímco vyspělé ekonomiky tehdy poklesly o 3,4 procenta, Brazílie ztratila jen 0,2 procenta. Navíc se dokázala rychle vzpamatovat, už v následujícím roce zase rychle rostla, a to o 7,5 procenta.

Loni však přišla studená sprcha, kterou nikdo nečekal. Brazílie sice předběhla Británii a stala se šestou největší ekonomikou světa, jenže meziroční růst HDP prudce zpomalil. Brazilské hospodářství vzrostlo "pouze" o 2,7 procenta - což je druhý nejhorší výsledek od roku 2003. Vláda přitom ještě na začátku roku předpokládala, že ekonomika přidá 4,5 procenta.