Doufejme, že lidským zkratem Romana Janouška se přiblížil konec doby taképodnikatelské. Doby, ve které pražský lobbista podle dostupných veřejných údajů vlastně nikdy pořádně nepodnikal, aby mu pak švýcarská justice obstavila na účtech v přepočtu asi dvě miliardy korun. Doby, kdy to českým orgánům přišlo úplně v pořádku a do Švýcarska vzkázaly, že peníze mohou v klidu zase uvolnit. Doby, kdy vyvolení mohli mít na SPZ datum svého narození.

Ohleduplní totiž k Janouškovi nebyli jen dopraváci z Prahy 4, kde si mimochodem vystavěl své nepřehlédnutelné betonové obydlí. Syndromem nadstandardní vstřícnosti k „muži, jehož jméno se nesmí vyslovovat“, trpěli mnozí – finanční úřad, specializované policejní útvary, Finanční analytický útvar (FAÚ). BIS sice odposlechla nějaké telefonáty s tehdejším pražským primátorem, ale ty byly maximálně dobré tak pro premiéra Mirka Topolánka k proroctvím typu: Pavel Bém kandiduje do sněmovny, protože bude potřebovat imunitu.

Kauza Romana Janouška a jeho kamaráda Pavla Béma je smutným potvrzením krize fungování českého státu. Zveřejňované odposlechy totiž nepřinášejí nic moc nového – většina skutků byla popsána i v médiích, mnoho z nich již léta soustavně mapuje šéfreportér Ekonomu Jiří Pšenička.

Uslyšíme v těchto dnech bezpochyby mnoho výzev, že je potřebné teď řešit všechny ty Navatypy, VZP a Dopravní podniky. Navrhuji položit si jednoduchou otázku: Kde je zdroj pohádkového bohatství Romana Janouška? Odpovídají příjmy jeho domu, autům, zahraničním kontům, životnímu stylu? Bylo vše dokladováno, zdaněno? Nechť ukáže, v jakých firmách drží podíl, na jakých obchodech bohatl.

Odpovědi na výše položené otázky by zřejmě mnohé z dění v českém hlavním městě vysvětlovaly. Tajemství majetku taképodnikatelů Janouškova ražení totiž s nejvyšší mírou pravděpodobnosti leží v napojení na státní či obecné penězovody. Jen z veřejných zakázek ročně podle odhadů zmizí do soukromých kapes 50 až 100 miliard korun (10 až 20 procent z celkové sumy zhruba 550 miliard).

Přítrž dosavadní praxi má učinit nová úprava veřejných zakázek platná od 1. dubna. Odborníci i lidé z praxe oslovení redaktorem Vladimírem Šnídlem již nyní poukazují na její slabá místa i na fakt, že účet za fair play bude možná až příliš vysoký.

P. S. U všech dobrých prodejců i na iPadu si můžete koupit exkluzivní publikaci Můj byznys idol. Vřele doporučuji.

Příjemné čtení nového Ekonomu přeje

Ondřej Neumann, šéfredaktor

Týdeník Ekonom - č. 13/2012Byznys Idol - titulní stránka

Související