Takhle masivní navrácení majetku státu české země ještě nezažily. V poslanecké sněmovně, kam vládní koalice předložila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, se hraje o více než 130 miliard korun v nemovitostech i penězích.

Hlavní zájem na jeho schválení má katolická církev, která žádá zpět majetek, o který ji po roce 1948 připravili komunisté. Při debatách mezi experty a politiky ale stále zní i teze, že církevní majetek byl specifický a přinejmenším od konce 18. století, od josefínských reforem, měl veřejnoprávní charakter.

Nově to připomíná právní analýza právníka a vedoucího katedry práva Bankovního institutu Aleše Rozehnala, kterou vypracoval pro týdeník Ekonom (viz Církev, stát a majetek). Rozehnal v ní tvrdí, že chystané vypořádání není restitucí, tedy uvedením majetkových poměrů do předchozího stavu. "Právo, které církev měla k majetku, který užívala, nebylo vlastnickým právem, i když se vlastnickému právu podobalo. Oproti vlastnickému právu podléhalo řadě omezení," tvrdí právník.

"Není to restituce"

A upozorňuje, že vydaný majetek na rozdíl od minulosti žádným omezením podléhat nebude. Navíc subjekt, který ho obdrží, bude odlišný od právnických osob, kterým byl vyvlastněn. V kostce: o majetek v případě katolické církve přišla veřejnoprávní instituce, která se při proměnách legislativy přeměnila v soukromého vlastníka. "Církev samozřejmě můžeme odškodnit, nejde ale o restituce," řekl Aleš Rozehnal týdeníku Ekonom.

Týdeník Ekonom - číslo 11/2012Podle Karla Štíchy, hlavního ekonoma Pražského arcibiskupství, je tato analýza dalším z pokusů zaútočit na připravované restituce. "Když nelze zpochybnit fakt, že katolická církev majetek opravdu vlastnila, tak se najednou mluví o jeho údajném veřejnoprávním charakteru a hledají se různé postranní cestičky," řekl Ekonomu Štícha.


Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 15. března, nebo pod odkazem níže:

banner.jpg

Související