Politici vymýšlejí, jak ohlídat financování vlastních stran

Jen loni odešla ze státního rozpočtu na podporu politických stran více než miliarda korun. Nejvíce získaly v rámci příspěvků za mandát a volební hlasy dvě nejsilnější strany: ODS 258 milionů a ČSSD 284 milionů. Zároveň však obě strany jen na předvolební kampaň v roce 2010 vynaložily stovky milionů korun. Oficiální částky hovoří u ODS o 542 milionech korun, suma deklarovaná sociálními demokraty je 270 milionů korun.

I prostá matematika tak ukazuje, že politická strana je Otesánek, jehož není snadné sytit. Kromě státních příspěvků jsou proto nejvýznamnějším zdrojem financováním stran dary. A právě zde se nabízí značný prostor pro korupci, černé financování, či různá "uloupnutí" z veřejných zakázek.

"Ani poměrně štědrá státní podpora stranám nestačí a otevírá se prostor pro černé financování," konstatuje nedávno zveřejněná studie Transparency International.

Situaci by měl pomoci změnit nový úřad pro kontrolu financování politických stran, jehož vznik minulý týden podpořil vládní výbor pro boj s korupcí. Úřad by měl mimo jiné shromažďovat informace o všech příjmech politických stran a výdajích na jejich kampaně. "Bude moci stranám dávat pokuty i zastavit vyplácení státního příspěvku," dodává vicepremiérka odpovědná za protikorupční aktivity vlády Karolína Peake. Základním předpokladem by měla být nezávislost takového úřadu. Tu je ale poměrně problematické zajistit. Návrh zatím počítá s tím, že by vedení nové instituce měl na návrh senátu jmenovat prezident.

Politici ve střehu

Postoje politických stran jsou zatím rozporuplné. "Úřad je nákladné řešení a bojíme se toho, že se zpolitizuje," řekl například na nedávném semináři k financování politických stran ministra spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

"Jsem skeptický k tomu, že by se zřízením nějaké instituce problém vyřešil," připojil se i stínový ministr vnitra a poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

"Nezávislý orgán je možné legislativně ustavit. Politici ale mají strach z toho, že by mohl vzniknout orgán, který by nemohli ovlivňovat," namítá ale politolog Metropolitní univerzity Jan Outlý.

Ostražitý přístup politiků je patrný i na rozporu mezi návrhy a realitou. I když sami přicházejí s nápady, jak své financování zprůhlednit, pro transparentnost svých účtů zatím mnoho nedělají. Výjimkou je TOP 09, která zveřejňuje konkrétní jména dárců, právnických i fyzických osob, i konkrétní částky. Ostatní strany "jen" naplňují literu zákona a finanční zprávy posílají kontrolnímu výboru sněmovny. Politiky tedy formálně kontrolují opět politici.

Britský model

Podle premiéra Petra Nečase by nový dohled měl začít platit už před příštími parlamentními volbami. Zda to tak skutečně bude, se uvidí. "My k tomu přistupujeme tak, že pro nás je nejzazší termín pro to, aby zákon nabyl účinnost 1. červenec roku 2013," říká ředitel Odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych, který návrh zákona připravil.

Henych se netají tím, že se při přípravě zákona inspiroval v zahraničí. Nějaký způsob dohledu nad financováním stran a financováním volební kampaní má řada zemí. Mimo jiné Spojené státy, Británie, Rakousko, Německo, úřadem s poměrně silnými pravomocemi disponuje například i Lotyšsko. "Osobně by mi byl blízký britský model," říká Henych.

Právě v Británii od roku 2000, po sérii skandálů spojených s financováním politických stran, začala působit Electoral Commission. Jí musejí strany povinně hlásit všechny dary fyzických a právnických osob a účty dokládat i všechny výdaje spojené s volebními kampaněmi, na něž je zaveden strop.

Robert Břešťan