Člověk si nemá hrát na to, čím není. A to samé platí o restauracích. Vypadá to trapně. Bez výjimky. Pokud ovšem není primárním cílem restauratéra zcela roztrpčit všechny zákazníky, kteří od jídla čekají víc než prosté zasycení.

Nemůžu se zbavit dojmu, že právě takovéhle cíle musí sledovat pražská restaurace Prosecco. Jinak by přece v italském podniku nebylo možné, abyste opakovaně dostali rozvařené těstoviny a espresso zvící trojnásobku normální velikosti a chuti více než mdlé.

Osádka kuchyně má kliku, že nejbližší přístav je dost daleko a že do Prosecca dosud nezabloudil italský patriot, jehož by opakované urážky apeninské kuchyně natolik dožraly, aby kuchaře poslal "mluvit s rybami", jak se hezky říká v Kmotrovi. Ostatně i ony ryby by mu daly co proto, protože umřít, aby mě na pánvi do mrtě vysušil nějaký suchozemec, to je potupa.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se