Havlův odkaz dál ponese jeho knihovna, Forum 2000 a Vize 97

Video

Smuteční průvod Prahou. Lidé si na Havlovi vážili hlavně upřímnosti a lidskosti přehrát

To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě. Refrén slavné básně Jaroslava Seiferta sepsané na paměť úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zná dodnes leckterý Čech. Stal se spolu s Hovory s TGM Karla Čapka součástí masarykovské legendy, a tím i péče o odkaz prvního československého prezidenta.

Také Václav Havel zanechává rozsáhlé dílo a odkaz, který má už dnes řadu opatrovatelů. Hlavní institucí pro tento účel je Knihovna Václava Havla. Byla zřízena roku 2004 čili rok poté, co Havel opustil nejvyšší ústavní funkci. U založení byla jeho manželka Dagmar, sociolog Miroslav Petrusek a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Instituce dosud sídlí v provizorních prostorách na třech adresách v centru Prahy, ale již za půldruhého roku by se měla přestěhovat do historického paláce U Drahomířina sloupu v Loretánské ulici na Hradčanech. Pro knihovnu ho koupil a nechává rekonstruovat investor a byznysmen Zdeněk Bakala (majitel společnosti Economia, která vydává týdeník Ekonom).

Exprezident se kdysi nechal slyšet, že se projektu své knihovny zprvu spíše bránil a teprve časem se s ním identifikoval. "Nejde o to, že bych si chtěl budovat nějaký pomníček, ale o to, aby se knihovna stala jakýmsi ohniskem duchovního, společenského i literárního života pražského," vysvětloval. Po Havlově skonu však knihovna bude muset zastávat obojí funkci. Zatím shromažďuje různé archiválie, například Havlovy projevy, články či poznámky a rovněž dokumenty o něm.

"Po smrti Václava Havla se knihovna nesoucí jeho jméno musí vyrovnat s novou pozicí," připomíná její ředitel Martin Palouš. "Nechceme být pouze shromaždištěm všech havlovských dokumentů, ale i živým místem pro setkávání všech, kdo se cítí již nyní či v budoucnosti budou osloveni jeho myšlenkami a činy," zdůrazňuje. Nedávno Knihovna uspořádala například už třetí ročník soutěže o nejlepší studentský esej.

Státní Masaryk, soukromý Havel

Knihovna Václava Havla bude žít ze soukromých peněz. Podnikatel Bakala počítá s tím, že projekt bude stát 200 milionů korun. "Je nám hluboce líto, že se Václav Havel nedožil dokončení budovy knihovny. O to raději však jsme, že byl u jejího vzniku, podílel se osobně na jejím vzhledu, obsahu i poslání," uvedli manželé Zdeněk a Michaela Bakalovi pro server iHNed.cz,

Založení prezidentské knihovny přitom chystá - ještě v době výkonu nejvyšší ústavní funkce - i druhý prezident České republiky Václav Klaus. Podle Hospodářských novin projevila zájem spolufinancovat tento projekt skupina PPF Petra Kellnera.

Ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Luboš Velek se ovšem netají jistými obavami z toho, že Havlův a nejspíše i Klausův archiv a knihovna budou v péči soukromých institucí. "Při vší úctě k mecenášům, nikdo neví, co by s dokumenty bylo, kdyby sponzoři z jakýchkoli důvodů přestali tyto knihovny financovat. Badatelé možná zaznamenají i menší dostupnost archiválií než ve státních archivech, které jsou na vědecké bádání specializovány. A rovněž se obávám, že o písemnosti nemusí být náležitě postaráno jak po stránce archivářské, tak technické," uvedl Velek pro týdeník Ekonom. Podle jeho slov by bylo lepší, kdyby tak významné celky, jako je Havlova pozůstalost, byly uloženy v nějakém státním archivu.

Obrazem: Disident, sametový hrdina a politik. Ty nejlepší snímky ze života Václava Havla přejít do fotogalerie

Forum, Vize, Dobrá vůle

Odkaz Václava Havla budou ovšem nadále rozvíjet i další organizace, které založil za svého života. Například mluvčí Nadace Forum 2000 Filip Šebek potvrzuje, že tato instituce pořádající v Praze už od roku 1996 setkání světových vizionářů bude pokračovat v tradici. "Považujeme Forum 2000 za část Havlova duchovního odkazu. Připravujeme teď 16. ročník, který má téma Média a demokracie. To ještě letos vymyslel Václav Havel, který byl v programovém vedení fóra," uvedl Šebek.

Je jisté, že o Havlův odkaz bude dál pečovat i Nadace manželů Václava a Dagmar Havlových Vize 97 pořádající kromě jiného kulturní akce v centru Pražská křižovatka. Havlovu pečeť ponese dál i charitativní projekt Výbor dobré vůle Olgy Havlové.

Úmrtím bývalého prezidenta se pro přenos jeho odkazu otevírá i další oblast, která byla až dosud tabu. Jméno Václava Havla budou moci nově nést různá veřejná prostranství i instituce. Projeví se i v tomto tendence navazovat na tradici první republiky, kdy skoro v každém městě bylo náměstí nebo škola TGM? Zatím se po listopadu 1989 projevovala v tomto směru spíše "přejmenovávací" zdrženlivost daná masovým ideologickým zneužitím tohoto nástroje úcty v době komunismu.

Pojmenovat po Havlovi ulici chce lotyšská metropole Riga, v Hradci Králové už zvažují přejmenovat náměstí Svobody v centru města. První pražskou vlaštovkou je zatím návrh filmového režiséra Fero Feniče, aby ruzyňské letiště neslo jméno Letiště Václava Havla. Jak tato iniciativa - asi případnější než návrh skupinky aktivistů z letošního února pojmenovat letiště po americkém exprezidentovi Ronaldu Reaganovi - dopadne, těžko říci. Každopádně je alespoň obtížné si představit, že by eventuální privatizaci Letiště Václava Havla mohlo provázet tolik pozemkových spekulací, jako když se roku 2008 chystala privatizace Letiště Praha.

Místa, která jsou v Praze spjata s přímým Havlovým působením (Rašínovo nábřeží, Národní třída, Hradčanské náměstí, Anenské náměstí), mají natolik zavedené historické názvy, že jejich přejmenování asi nepadá v úvahu. Havlovou ulicí by se ovšem mohla stát Dělostřelecká ulice ve Střešovicích, kde stojí vila manželů Havlových. Ostatně, exprezident se letos na podzim stal čestným občanem Prahy 6.

Více se o odkazu prezidenta Václava Havla dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 22. prosince, nebo pod odkazem níže: